Medaile Josef Hlávka
průměr | 28 mm |
hmotnost | 15.56 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká, číslovaná |
limit | 200 ks číslovaných |
emise | duben 2008 |
objednávkový kód | CRM142 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 28 mm |
hmotnost | 15.56 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká, číslovaná |
limit | 200 ks číslovaných |
emise | duben 2008 |
objednávkový kód | CRM142 |
Josef Hlávka (15. 2. 1831 – 11. 3. 1908) – úspěšný stavební podnikatel, architekt a nejznámější český mecenáš. Projektoval a stavěl na území celého rakouského mocnářství.
Josef Hlávka se narodil v Přešticích nedaleko Plzně v rodině nemajetného
purkmistra Antonína Hlávky a jeho ženy Anny. Po absolvování gymnázia v
Klatovech a Kolíně a reálky v Praze studoval nejprve na pražské technice a
posléze na Akademii výtvarných umění ve Vídni. Během let 1856 – 1859 díky stipendiu cestoval po Evropě.
V
začátcích kariéry mu velmi pomohl František Šebek, který jej nejprve
jmenoval ředitelem své stavební kanceláře a po svém odchodu do důchodu mu ji
celou odkázal.
Během let 1860 – 1870 postavila Hlávkova stavební kancelář
142 staveb, které i přes vysoký počet zaměstnanců Hlávka sám osobně řídil či
kontroloval. Z tohoto období pochází například stavba Zemské porodnice v
Praze či kostel lazaristů ve Vídni. Svou největší zakázku Hlávka přijal v
roce 1860. Od tehdejšího ministerstva kultury a vyučování dostal zadáno
vypracování projektu rezidence řecko – pravoslavného biskupa v Černovcích,
hlavním městě Bukoviny (nyní součást Ukrajiny). Projekt byl schválen roku
1863 a v březnu 1864 byl položen základní kámen celého komplexu.
Metropolitní rezidence, kněžský dům, seminář a chrám byly dokončeny roku
1870, celý areál o několik let později.
Ve stejném období byl Hlávka také
stavitelem Dvorní opery ve Vídni. Pracovní vytížení a namáhavé cestování
mezi Prahou, Vídní a Černovcemi si vybralo svoji oběť na Hlávkově zdraví.
Roku 1869 jej postihl kolaps. Nucenou přestávku v kariéře využil k přehodnocení
svého dosavadního života a od roku 1882 až do své smrti v roce 1908 se
systematicky věnoval mecenášské činnosti.
Zámek v Lužanech se stal
centrem vzdělanosti a kultury – pobýval zde mimo jiné Max Švabinský, Mikoláš
Aleš, Julius Zeyer, Jaroslav Vrchlický a mnoho dalších umělců, z nichž
většinu Hlávka také finančně podporoval. Velkou měrou se Hlávka zasloužil
také o záchranu Karlova mostu. Roku 1890 se po velké povodni zřítila část
mostu a uvažovalo se dokonce o jeho stržení. Hlávka však vypracoval
expertizu, prosadil projekt jeho obnovy, dohlížel na všechny práce a
rekonstrukci i částečně financoval.
O rok později vznikla jeho přičiněním
Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, na
jejíž fungování daroval 200 tisíc zlatých. Vrcholem Hlávkovy mecenášské
činnosti se stalo založení Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, které
učinil dědicem veškerého svého jmění. Posláním Nadání bylo sloužit k podpoře
všem vědeckým, literárním a uměleckým snahám českého národa, k podpoře
vynikajících
nemajetných studentů a k dobročinné činnosti v jeho bydlišti. I přes mnohé
pokusy o jeho zrušení či alespoň omezení jeho fungování během let německé
okupace i za období komunistické vlády, se nikdy Nadání nepodařilo zrušit a
stalo se tak nejstarší nadací
nepřetržitě fungující do dneška.