Franz Kafka
průměr | 37 mm |
hmotnost | 31.1 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
provedení | proof |
emise | 2003 |
limit | 100 ks číslovaných |
objednávkový kód | CRM771 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 37 mm |
hmotnost | 31.1 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
provedení | proof |
emise | 2003 |
limit | 100 ks číslovaných |
objednávkový kód | CRM771 |
Franz Kafka (3. 7. 1883 - 3. 6. 1924) - jeden z nejproslulejších evropských spisovatelů. Pražský rodák židovského původu, psal v němčině.
Franz Kafka se narodil na Starém Městě v rodině židovského obchodníka Hermanna Kafky. V Praze také na německé části Univerzity Karlovy (tehdy nesla název Univerzita Karlo-Ferdinandova) vystudoval práva a v roce 1907 nastoupil na profesní dráhu pojišťovacího úředníka. Nejprve krátce pracoval u Assicurazioni Generali, pak přestoupil do Dělnické úrazové pojišťovny. Přesto, že byl považován za svědomitého a spolehlivého zaměstnance, díky čemuž dosáhl až na pozici vrchního tajemníka ústavu, lákalo jej především psaní. První texty mu v roce 1908 otiskl mnichovský časopis Hyperion a almanach Arkadia, který vydal Kafkův přítel ze studií, a později i vykladatel jeho díla, Max Brod.
Od psaní Kafku neodradila ani tuberkulóza, která se u něj projevila v roce 1917. Mnoho času tak průběžně trávil v lázních a na různých léčebných pobytech. Hned zpočátku odjel za sestrou Ottlou do obce Siřem (dnes část Blšan). Místo na něho velmi zapůsobilo a stalo se zřejmě inspirací pro nedokončený román Zámek, který je považován za jeho nejlepší dílo.
Kafkův vztah k ženám a vůbec k životu byl velmi komplikovaný, což se projevilo i v jeho vztazích. Přesto, že měl několik partnerek a dvakrát byl zasnoubený, nikdy se nakonec neoženil. Často se cítil nešťastným a nepochopeným, což bylo zčásti důsledkem jeho značné citlivosti.
Českou veřejnost s Kafkovým dílem seznámila překladatelka a spisovatelka Milena Jesenská, která se s ním, a také s Maxem Brodem, osobně znala.
Franz Kafka zemřel v červnu 1924 v Kierlingu u Klosterneuburgu v Dolním Rakousku. Jeho ostatky byly uloženy na Novém židovském hřbitově v Praze na Žižkově.
V závěti žádal, aby jeho nezveřejněné dílo bylo zničeno. Dora Diamantová, s níž prožil závěr života, skutečně část jeho práce zlikvidovala, Max Brod však autorovo přání nerespektoval a do té doby neznámé dílo vydal.