Fraktály II. - 2 Oz zlato b.k.
průměr | 50 mm |
hmotnost | 62,2 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká, puncovaná, značení s nápisem |
nápis | PRAŽSKÁ MINCOVNA Au 999,9 |
značení | CZP000024 |
provedení | b.k. |
limit | 1 ks |
emise | 2013 |
objednávkový kód | CRM1688 |
průměr | 50 mm |
hmotnost | 62,2 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká, puncovaná, značení s nápisem |
nápis | PRAŽSKÁ MINCOVNA Au 999,9 |
značení | CZP000024 |
provedení | b.k. |
limit | 1 ks |
emise | 2013 |
objednávkový kód | CRM1688 |
Benoît Mandelbrot (20. 11 1924 - 14. 10. 2010) – legendární matematik a ekonom, zakladatel teorie fraktální geometrie, kterou definoval v roce 1975 v USA.
Geniální matematik
Benoît Mandelbrot se narodil v židovské rodině ve Varšavě. Když mu bylo dvanáct let, opustila rodina v obavách před nastupujícím německým nacismem a šířícím se antisemitismem Polsko a usadila se v Paříži. Po druhé světové válce vystudoval vysoké školy ve Francii a USA. Tam pak třicet pět let pracoval u společnosti IBM (od roku 1958), díky čemuž začal jako první využívat počítačovou grafiku pro tvorbu geometrických obrazů. V roce 1975 pak definoval teorii fraktálů, přičemž slovo fraktál použil jako první (převzal ho z latinského slova fractus - rozbitý). Takto jsou označované nepravidelné geometrické útvary dělitelné na menší části stejného tvaru. Tedy množiny podobných nebo stejných motivů, z nichž se skládá základní motiv. Matematické fraktály jsou striktně soběpodobné, na rozdíl od přírodních. Příkladem přírodního fraktálu je třeba sněhová vločka.
Benoît Mandelbrot v závěru kariéry působil na univerzitě v Yale, odkud v roce 2005 odešel do důchodu. Zemřel v pětaosmdesáti letech v hospicu v Cambridgi v americkém státě Massachusetts.
Fotografie použité so zvolením Zlatemince.cz.