Dukát Vladislava II. Jagelonského

Vladislav II. Jagellonský – (1. 3. 1456 – 13. 3. 1516) – český a uherský král z litevsko-polské panovnické dynastie Jagello. Historiky bývá hodnocen jako slabý vládce, který se vyhýbal závažným rozhodnutím. Za jeho panování v Čechách došlo k náboženskému usmíření.

Otcem Vladislava byl polský král Kazimír IV. Jagellonský, jeho matka Alžběta Habsburská byla sestrou Ladislava Pohrobka. Na český trůn Vladislavovi dopomohl český král Jiří z Poděbrad. Ten se musel potýkat se složitou vnitrostátní i mezinárodní situací: na Moravu vpadnul uherský vládce Matyáš Korvín, který stanul v čele křížové výpravy vyhlášené papežem Pavlem II. a proti Jiřímu se bouřila i část domácí šlechty. Za tohoto stavu požádal Poděbrad o pomoc krále Kazimíra a výměnou nabídl český trůn jeho synovi Vladislavovi. Matyáše nakonec ze země vyhnal i bez polské pomoci, nabídka však zůstala v platnosti. Po smrti Jiřího z Poděbrad tak čeští stavové Vladislava na sněmu v Kutné Hoře (27. května 1471) zvolili za českého krále. Korunovace se uskutečnila 22. srpna na Pražském hradě. Podle původní jagellonské představy měl Vladislav časem převzít i polský trůn, čímž by vzniklo mocné soustátí. K realizaci plánu ovšem nikdy nedošlo. Stejně jako Jiří, tak i nový český král se musel potýkat s útoky ambiciózního Matyáše. Válka skončila v roce 1478 dohodou, která však prakticky znamenala rozdělení země. Vladislavovi zůstaly jen Čechy, Moravu, Slezsko a Lužici ovládl král uherský. Oba přitom mohli využívat titulu český král.

Po Matyášově smrti byl Vladislav zvolen také za uherského krále (1490), přestěhoval se do Budína a o Prahu se téměř přestal zajímat. Nerozhodný a mírný Jagellonec byl přijatelným panovníkem pro značnou část české feudální šlechty, která tak dostala prostor k nerušenému posilování své moci. A sebevědomí panské oligarchie rostlo. Tito skuteční vládci země utužili nevolnický systém, snažili se potlačit privilegia královských měst. V roce 1502 nechali králi podepsat nový zemský zákoník, který tvrdě omezoval vliv měšťanů. Když královská města odmítla, octla se země na pokraji války. Gradovalo také náboženské napětí mezi katolíky a kališníky. Patová situace a nejspíš i únava z neustálých rozbrojů však přivedly znesvářené strany k jednacímu stolu. V roce 1485 byl v Kutné Hoře uzavřen smír a potvrzena svoboda vyznání obyvatelstvu českých zemí (nevztahovala se na Jednotu bratrskou). Vladislav Jagellonský se oženil až jako šestačtyřicetiletý se sestřenicí francouzského krále Annou de Candale. Měli spolu dceru Annu a Ludvíka, který se stal následníkem trůnu.