Ze světa kovových známek (20) Známky se znaky měst
Městskými znaky jsou poměrně vzácně opatřené ražby vydané městy nebo komunálními organizacemi, kupříkladu městskými střelci či hasiči.
Instituce a zařízení, které byly městem zřízeny a spravovány, např. nemocnice, městské kuchyně a polévkové ústavy, lázně a plovárny, organizace řídící provoz mostů, dopravní podniky a podobně, pokud užívaly známky, nahrazovaly někdy městským znakem údaj o jejich provenienci. Měšťanské pivovary založené společenstvy právovárečných měšťanů mívaly na svých pivovarských známkách městský znak vyobrazený rovněž. Zastavme se u některých zajímavých známek s městským znakem blíže.
S městskými znaky se setkáváme již v 16. století na známkách pražských měst – Starého Města (obr. 1), Nového Města a Malé Strany (obr. 2). Účel známky Starého Města s literou S a letopočtem 1585 není jasný. Identické razidlo se staroměstským znakem bylo užito u podobných známek s literami B a H a také s rubní legendou SIGNVM INDVLTAE SERVITVTIS, což lze přeložit jako znamení splněné povinnosti či služby. O jakou povinnost šlo, není známo. Novoměstská ražba s legendou SIGNVM CONSESAE LIBERTATIS, v překladu znamení udělené svobody, byla propustkou městskou branou. Známka s malostranským znakem a českou legendou ZNAMENI SNEMOWNIHO SNESENI LETA 1585 pravděpodobně
potvrzovala účast na hlasování sněmu 1585.
Po sjednocení čtyř pražských měst roku 1784 se začal užívat znak Starého Města v podobě po jeho polepšení Ferdinandem III. v roce 1649 za statečný odpor Pražanů švédské armádě. V této podobě byl užíván i po přistoupení dalších městských části až do zániku Rakousko-Uherska. V počátečním období první republiky 1918-19271 byl užíván znak hl. města Prahy zbavený habsburských emblémů a klenotů, ponechána byla jen obrněná paže s mečem v bráně. Tyto změny pražského znak dokumentují ražby Prvního pražského měšťanského pivovaru v Holešovicích založeného v roce 1897 (obr. 3, 4).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
Platidla zajateckých táborů za 1. sv. války na území Československa
Platidla zajateckých táborů z období první světové války se řadí spíše na okraj sběratelského zájmu.
Ve srovnání se zahraničím se u nás na toto téma vydává i naprosté minimum publikací. Od uveřejnění zatím jediného domácího katalogu1 od Bohumila Vlčka uplynulo již 20 let a s výjimkou několika málo monografií, především regionálního charakteru, se s tématem zajateckých táborů na našem území prakticky nesetkáme.
Podobně jako tomu je u nouzových platidel, se i v případě táborových poukázek ponejvíce setkáváme s platidly papírovými a kovovými. K velkému rozšíření táborových poukázek došlo především ve dvacátém století, ovšem jejich použití lze vysledovat už mnohem dříve. Známé jsou především poukázky z období sedmileté války (1756–1763), kdy jich poblíž Drážďan používali Rakušané v táboře pruských zajatců. Táborové poukázky se dále emitovaly v období Napoleonských válek, během americké války za nezávislost, v burské válce a mnoha dalších konfliktech. K jejich značnému rozšíření došlo ale až s vypuknutím první světové války. Například v Německu se odhaduje na 400 zajateckých táborů využívajících táborové poukázky a ve Francii i více než 1000.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
SLOVENSKÉ-MINCE.SK