Aukce #01596 - 5/6/2012 | 2007 - Proof - Ševčínský důl Příbram - Březové hory. Národní kulturní památka

AUKCE #01596 - 2007 - Proof - Ševčínský důl Příbram - Březové hory. Národní kulturní památka

POLOŽKA
2007 - Proof - Ševčínský důl Příbram - Březové hory. Národní kulturní památka

AUKCE

Číslo aukce:	# 01596
Zahájení aukce:	05.06.2012
Aukce končí:	28.06.2012
Vyvolávací cena:	514,65 €
Dosažená cena:	514,69 € (Nick76322)
Cílová cena (kup teď):	633,41 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	514,73 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Luboš Charvát
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 5100 ks
provedení b.k. emise 2100 ks

VIETE, ŽE:

Každý kto sleduje ako stúpa cena zlata, chce sám získať zlato a vybudovať si svoje vlastné zlaté rezervy. Pražská mincovňa razí do zlata najvyššej rýdzosti (24 karátov), alebo tradičné dukátové rýdzosti 986 (23.6 karátov)

PŘÍHOZY V AUKCI #01596

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick76322	28.06.2012	514,69 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9178	03.06.2021	467,14 €	605,70 €
8533	18.08.2019	281,87 €	409,78 €
8335	19.05.2019	281,87 €	407,96 €
8259	23.04.2019	429,53 €	429,57 €
8123	18.12.2018	435,08 €	435,11 €
8001	01.10.2018	455,27 €	455,30 €
6790	29.01.2017	475,06 €	475,30 €
6053	09.05.2016	435,47 €	554,24 €
5315	31.08.2015	435,47 €	451,90 €
1859	22.10.2012	475,06 €	475,14 €
1843	01.10.2012	455,27 €	475,10 €
1596	28.06.2012	514,65 €	514,69 €
1287	14.05.2012	514,65 €	514,69 €
1124	19.03.2012	475,06 €	487,17 €
582	02.05.2011	376,09 €	382,03 €

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (14) Historizmus – nostalgie a bezradnost

Vyčerpaný empír dožíval v novostavbách úředních objektů. Tam, alespoň podle mínění estétů, bylo v polovině 19. století jeho místo.

V minulosti, v okamžiku zralém pro slohovou proměnu, byl vždy k dispozici nový sloh, který se už nějaký čas snažil vytlačit ten starý. Tentokrát ale žádný nebyl na obzoru. „co bude dál?“, ptali se ti, kteří chtěli být kultivovaní a zároveň moderní.

Kníže Metternich se lehce uklonil. Tvář zkušeného diplomata neprozradila jakékoli pocity. Císař mu právě oznámil, že už nadále nebude potřebovat jeho služeb. Vše podstatné bylo řečeno, audience skončila. Toho březnového dne roku 1848 odcházela se všemocným kancléřem celá epocha. Když pak kníže sledoval z okna kočáru dozadu ubíhající vídeňské ulice, neušly mu nenávistné pohledy a zaťaté pěsti. Od samého začátku převratného roku 1848 následovaly v rychlém sledu revoluce v Itálii, Francii, Německu a nakonec i v Rakousku. Jejich iniciátorkou a hlavní silou byla liberální buržoazie, požadující konstituční stát a demokracii. Politicky aktivní obyvatelé českých zemí tyto požadavky sdíleli, ale jejich provedení komplikovaly národnostní rozpory a různý stupeň vývoje národů monarchie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.

POKLADY Z VRAKŮ (4)

Sběratelé pokladů

Lodě plné pohádkových pokladů čelící na dlouhých plavbách do exotických zemí hurikánům a pirátům vždy probouzely představivost a fascinovaly veřejnost. Jediným zdrojem mincí pro ty kdo chtěli vlastnit některé z pokladů potopených na mořském dně, byly občasné nálezy mincí vyplavených na plážích. Rozvoj potápění a potápěčské techniky v 50. letech 20. století s sebou přinesl nárůst zájmu o vraky a umožnil vyzvedávání jejich cenného nákladu. Sbírání mincí z vraků má svá specifika a propojuje námořní historii s numismatikou.

Mince z vraků, to nejsou jen španělské reály. Na své si přijdou i sběratelé antických, holandských, indických nebo čínských mincí. Z hlubin byly vyzvednuty dokonce i moderní zlaté investiční mince, ingoty nebo zlatý prach. Své příznivce mají i mince zasazené ve špercích nebo šperky přímo vyráběné ze zlata a stříbra ležícího po staletí na dně moře. Všechny poklady ze slavných vraků nekončí v muzeích. Část z nich náleží nálezcům, tedy za předpokladu, že při hledání a vyzvedávání pokladu dodrželi všechny zákonné podmínky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2017.