Aukce #10226 - 25/11/2024 | 1986 - Proof - 100 Kčs

AUKCE #10226 - 1986 - Proof - 100 Kčs - Karel Hynek Mácha

AKTIVNÍ AUKCE. PŘIHAZUJTE!

POLOŽKA
1986 - Proof - 100 Kčs - Karel Hynek Mácha

AUKCE

Číslo aukce:	# 10226
Zahájení aukce:	25.11.2024
Aukce končí:	12.12.2024
Vyvolávací cena:	39,65 €
Dosažená cena:	39,65 €
Cílová cena (kup teď):	198,26 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	39,65 €
Příhozů:	0

DRAŽIT MŮŽE POUZE PŘIHLÁŠENÝ UŽIVATEL!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: Miloš Vavro

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 500/1000 Ag

provedení Proof - 5000 ks
Pouze v sadě mincí

STAV

Oxidační mapy.

DOPORUČENÍ

Nastavením limitu aktivujete svého robota, který bude chytře přihazovat za vás. Opakováním minimálních příhozů stanovených v této aukci na 0,04 €, bude soutěžit s ostatními účastníky aukce. Robot se sám deaktivuje, pokud pro vás získá prvenství nebo dojde k vyčerpání vaší limitní nabídky...

Tip: Zadejte v limitní nabídce cílovou cenu 198,26 € a položku '1986 - Proof - 100 Kčs - Karel Hynek Mácha' získáte ihned do své sbírky! Stanete se automaticky vítězem a dražba této aukční položky bude ukončena.

Upozornění: Úhradu vydražených položek požadujeme v hotovosti nebo bankovním převodem předem. Poštovné je stanoveno ve stejné výši jako při nákupu zboží.

PŘÍHOZY V AUKCI #10226

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

Toto je první aukce této položky.

Britská mandátní Palestina Mince a bankovky 1927–1947

Prvního srpna letošního roku si připomeneme sté výročí počátku první světové války, v níž země Dohody (Srbsko, Británie, Francie, Rusko, Itálie, Rumunsko a USA) zvítězily nad Ústředními mocnostmi

V době první světové války hrál na Blízkém východě velmi důležitou roli cestovatel a arabista Thomas E. Lawrence (1888–1935), zvaný Lawrence z Arábie. Tento nadaný muž byl nejen plukovníkem britské armády, ale i rezidentem britské rozvědky v Káhiře. Byl to on, kdo po vojenské stránce organizoval povstání beduínů proti Osmanské říši, vyhlášené v červnu 1916 emírem v Mekce, šerifem Husseinem.

Lawrencem vedení beduínští povstalci obsadili v červnu 1917 přístav Akaba, nedaleko dnešního izraelského Ejlatu. Další významnou osobností byl generál Edmund Allenby (1861–1936), který byl v letech 1917–18 vrchním velitelem Egyptského expedičního sboru, britské jednotky bojující v Africe a Asii proti Osmanské říši. Allenbyho vojsko obsadilo Gazu, poté Jaffu a nakonec, 7. prosince 1917 před Brity kapitulují osmanské oddíly v Jeruzalémě a Britská armáda jej obsazuje. 11. prosince sám generál Allenby vešel pěšky do Jeruzaléma, čímž dal najevo svou úctu ke Svatému Městu. 24. září 1918 Britové dobyli Haifu a tímto měli prakticky v rukou celou celou Palestinu. Posledního záříjového dne byl dobyt Damašek a to byla formální tečka za boji o Sinajský poloostrov a Palestinu. Osmanská říše, onen „nemocný muž na Bosporu“, zanedlouho kapitulovala a její bývalé provincie se nyní dostaly pod britskou a francouzskou správu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2014.

Heraldika na mincích a medailích (1) Zrození heraldiky na bitevním poli

Už odedávna se na mincích a medailích uplatňovaly erby. Jejich reliéfy skrývají historické příběhy a jsou často také miniaturními uměleckými díly.

Cestu do tohoto magického světa nám umožní paralelní využívání poznatků z obecných dějin, heraldiky, numismatiky a dějin umění.

Saracéni zmizeli za obzorem a bylo po boji. Velitel křižáckého oddílu přehlédl bojiště a musel souhlasit se svým zástupcem. Na jejich straně bylo opravdu méně padlých než jindy. Tentokrát se nestalo, že v zápalu boje a při zhoršené viditelnosti, bojovali křižáci omylem jeden s druhým. Ta znamení namalovaná na štítech se opravdu osvědčila.
Scéna, kterou jsme si evokovali, se mohla odehrát někdy v průběhu druhé křížové výpravy v letech 1148–1149. Nejspíš právě na ní, z ryze praktické potřeby rozlišit, si začali křesťanští rytíři malovat na štíty jednoduchá a výrazná znamení. Někteří západoevropští baroni si tenhle zvyk možná přivezli už ze své domoviny. Naplno se však rozvinul až v boji s „nevěřícími“. Symbolické obrazy na štítech přitom nepředstavovaly nějakou novinku. Byly známy už dávno a měly různé poslání. Od dekorace, přes snahu dezorientovat a zastrašit protivníka, až po symbolické zajištění podpory vyšších sil. Něco z toho sdíleli i křižáci, ale hlavní motivace byla jiná. Stálé zlepšování zbroje vyvinulo novou konstrukci přilby, která zcela kryla hlavu. Bojovník v kompletní zbroji se tak stal anonymním a potřeba rozlišit v boji spojence od nepřítele byla náhle životně důležitá.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.