Aukce #02798 - 27/5/2013 | 1949 - 0/0 - 100 Kčs 700. výročí vydání jihlavského horního práva

AUKCE #02798 - 1949 - 0/0 - 100 Kčs 700. výročí vydání jihlavského horního práva

POLOŽKA
1949 - 0/0 - 100 Kčs 700. výročí vydání jihlavského horního práva

AUKCE

Číslo aukce:	# 02798
Zahájení aukce:	27.05.2013
Aukce končí:	10.06.2013
Vyvolávací cena:	5,15 €
Dosažená cena:	5,19 € (Nick74565)
Cílová cena (kup teď):	15,84 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	5,23 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor: profesor Otakar Španiel

průměr mince 31 mm
hmotnost 14 g
ryzost Ag 500/1000
rok 1949 provedení b.k. - 1000000 ks

STAV

Stav mince 1/1. Výrazná oxidace.

VIETE, ŽE:

Každý kto sleduje ako stúpa cena zlata, chce sám získať zlato a vybudovať si svoje vlastné zlaté rezervy. Pražská mincovňa razí do zlata najvyššej rýdzosti (24 karátov), alebo tradičné dukátové rýdzosti 986 (23.6 karátov)

PŘÍHOZY V AUKCI #02798

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick74565	05.06.2013	5,19 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
5724	18.01.2016	3,96 €	4,00 €
5275	17.08.2015	4,75 €	4,79 €
4723	16.03.2015	6,73 €	6,77 €
4569	02.02.2015	7,92 €	7,96 €
3235	16.09.2013	3,17 €	3,21 €
2798	10.06.2013	5,15 €	5,19 €
2619	13.05.2013	4,75 €	4,83 €
2171	18.02.2013	7,92 €	8,00 €
2109	04.02.2013	7,92 €	8,08 €
1964	10.12.2012	9,90 €	9,94 €
1663	23.07.2012	7,92 €	17,81 €
948	26.12.2011	7,92 €	15,84 €
766	08.08.2011	5,94 €	15,84 €
745	25.07.2011	7,92 €	13,86 €
630	16.05.2011	4,28 €	9,90 €
534	04.04.2011	4,28 €	7,92 €

Slovenská koruna Stručná historie jedné měny

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé SR.

Připomínáme-li si 20 let od vzniku české měny, nelze nevzpomenout také její stejně starou sestru – slovenskou korunu. Ta stejně jako česká měna vznikla k 1. lednu 1993 jako nástupce československé koruny na území nově vzniklé Slovenské republiky. Okolnostmi, které předcházely vzniku dvou samostatných měn, jsme se krátce zabývali v předchozím článku, proto si blíže přibližme jen události po roce 1992, tedy roku, kdy se politické reprezentace obou nástupnických zemí rozhodly ukončit soužití ve společném státě.

O zavedení slovenské měny se poprvé začalo diskutovat po přijetí Deklarace o svrchovanosti Slovenské republiky ze 17. července 1992. V té se Slovenská národní rada de facto vyslovila pro osamostatnění Slovenska od zbytku republiky a vzniku vlastního suverénního státu. Je však nutno připomenout, že se v žádném případě nejednalo o blesk z čistého nebe, nýbrž o vyústění téměř dvouletého sporu o podobě federace1. Jejím přijetím však nastal už jen nezvratný proces vedoucí k rozpadu Československa. Václav Havel v reakci na toto usnesení ještě téhož dne oznámil odstoupení z funkce prezidenta a mezi politickými reprezentacemi začala jednání o rozdělení federace. Ústavní zákon o zániku Československa nakonec Federální shromáždění 25. listopadu schválilo a definitivně tak sečetlo dny společného státu Čechů a Slováků.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013.

Karel Plíva Medaili vnímám spíš z technické stránky

Vznik pamětní medaile je poměrně složitý proces, na němž se podílí celý tým odborníků. Kromě výtvarníka a rytce jsou to i další odborníci, kteří se však příliš často neobjevují na výsluní mediálního zájmu.

Bez jejich práce a technologických znalostí by však moderní numismatická výroba fungovala jen stěží. Jedním z nich je i designer a operátor CNC obráběcích strojů Karel Plíva.

Přibližte čtenářům, v čem spočívá vaše práce?

Mým úkolem je technická příprava a zpracování zakázky. Zjednodušeně řečeno: začínám od sádrového modelu, případně náčrtku, který dostanu od výtvarníka a končím vlastním obráběním razidla. Do procesu samozřejmě patří spousta úkonů, ať už se jedná o úpravu rozměrů finálního výrobku, optimalizaci elektronicky zpracovaného návrhu, či vychytání různých chyb a technických nedostatků. Dá se říct, že moje činnost dokáže zjednodušit a zrychlit práci rytců, proofařů a dalších specialistů, ale rozhodně nemůže jejich dovednost nahradit. A to je dobře, protože technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Ruční podíl práce je to, co dělá medaili hezkou, jedinečnou. Mincovní svět čím dál víc opouští ruční podíl práce a nahrazuje ho efektivní, výkonnou, předvídatelnou, ale nudnou a nezajímavou technikou.

Co patří k nejběžnějším úpravám digitalizovaného návrhu?

Jedná se o různé nerovnosti, retuše nebo doplnění značek. Důležitý aspekt je samozřejmě vyrobitelnost. Výtvarníci nemívají vždy jednotná pravidla a nedodržení určitých parametrů může například způsobit problémy s tečením materiálu při ražbě, nebo s realizací proof kvality. Tečení materiálu je ovlivněno řadou parametrů a vlastností, které se snaží hlídat a vylepšit mnoho odborníků v průběhu výrobního procesu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013