JUDr. Leopold Surga  
(Bankovnictví 21.8.2003 strana 21, rubrika: SPECIÁL - numismatika)

Od počátku roku 2003 si postupně připomínáme různá výročí, která mají vztah k desetiletí existence samostatného českého státu, České národní banky a české měny. Připomeňme si proto i skutečnost, že dne 15. 12. 1993 byla vydána první česká pamětní mince k 1. výročí schválení Ústavy České republiky. Od té doby bylo do oběhu vydáno více než 40 pamětních stříbrných dvousetkorun, 13 zlatých mincí a jedna mince bimetalická. Zcela přirozená je proto otázka, co přinesla uplynulá dekáda z pohledu numismatiků?

Hodnocení ražby českých pamětních mincí v uplynulém desetiletí nabízí velmi zajímavou příležitost zabývat se podrobněji jednou z méně známých činností ČNB. Emise pamětních mincí rozhodně nepatří mezi ekonomicky rozhodující úkoly centrálních bank. Při rozsahu ražby potřebném k pokrytí požadavků českého trhu je nutno hodnoty všech rozhodujících parametrů včetně cen a odměn výtvarníkům velmi citlivě nastavit tak, aby emise nebyly prodělečné. Na druhou stranu však vydávání pamětních mincí k různým příležitostem, z různých materiálů a podle návrhů různých výtvarníků zanechává v kontextu kulturního dědictví národa pro následující generace stopu dokumentující nejen hodnoty, jichž si současná generace váží, ale přináší též obraz jednoho z oborů výtvarného umění a jeho vývoje v dané době. Proces vydávání mincí lze posuzovat z řady různých hledisek - tématiky, způsobu výběru návrhů, autorů, výtvarných kvalit a technického provedení mincí.

Emise pamětních mincí ČNB

Emise pamětních mincí samostatného českého státu v roce 1993 plynule navázala na emisi pamětních stříbrných mincí bývalé ČSFR. V porovnání s obdobím před listopadem 1989 však došlo k několika významným změnám. Oproti minulosti má ze zákona výhradní právo vydávat bankovky a mince, jakož i mince pamětní, ČNB. Emise pamětních mincí proto není záležitostí státu, jak se část veřejnosti domnívá a jak tomu skutečně v minulosti bylo, nýbrž je v pravomoci právního subjektu od státu v užším slova smyslu odlišného, tzn. ČNB. O vydání mincí s konečnou platností rozhoduje bankovní rada ČNB, která v rámci svých kompetencí odpovídá v obecné rovině za realizaci práva ČNB vydávat peníze. Její rozhodnutí i v této oblasti jsou součástí celého komplexu rozhodnutí přijímaných při naplňování účelu zákona o ČNB. Jedním z prvních těchto rozhodnutí bylo založení nové tradice stříbrných pamětních mincí v nominální hodnotě 200 Kč, které bylo spojeno s úpravou technických parametrů: hmotnosti, ryzosti kovu a průměru mincí. Po dobu uplynulých deseti let se parametry stříbrných mincí nezměnily, což je v historii pamětních mincí tohoto státu nebývalé.

Témata a plán ražby

Pokud jde o tematickou stránku, ČNB pokračuje v úspěšné praxi uplynulých dob v tom smyslu, že ve spolupráci s veřejností připravuje plány emise pamětních stříbrných mincí na pětiletá období. V určitém předstihu se o náměty na pamětní mince požádá velmi široké spektrum státních i regionálních orgánů, akademické obce a sdružení občanů nejrůznějších profesních i kulturních zaměření, sportovní a další organizace a instituce. Z bohatého souboru návrhů se pak vyberou ty nejvýznamnější. Kritériem významnosti je všeobecné povědomí o výročí a jeho "kulatost". Důležitou roli při výběru hraje i snaha vybírat náměty z různých oborů. V porovnání s obdobím před rokem 1989 se výrazně rozšířily možnosti výběru oslavovaných událostí nebo osobností, například o témata náboženská nebo o témata či osobnosti dříve ideologicky nepřijatelné. Odborný aparát připravující návrh emisního plánu tak má snahu vytvořit co nejpestřejší soubor zahrnující výročí z různých oborů umění, vědy, techniky, sportu i významná výročí z historie české státnosti. O významu jednotlivých událostí mohou být samozřejmě kdykoliv vedeny spory, neboť subjektivně nahlíženo se může určité regionální nebo profesní výročí zdát neoprávněně opomenuto. Po několika kolech projednávání je plán ražby zpravidla po drobných úpravách schválen bankovní radou ČNB. Plán ražby je závazný a jen ve zcela výjimečných případech, opět pouze na základě rozhodnutí bankovní rady ČNB, může být vydání zpravidla čtyř mincí v jednom roce doplněno další mincí k připomenutí velmi významné aktuální události.

Způsob výběru návrhů

Rovněž ve způsobu výběru návrhů nedošlo k žádné významné změně v porovnání s minulostí. ČNB vyhlašuje veřejné anonymní soutěže na návrhy mincí, do nichž může svými sádrovými modely přispět kdokoliv. Pouze ve výjimečných případech, v časové tísni, byly vypsány neanonymní soutěže, do nichž byli vyzváni autoři, podle jejichž návrhů již byly mince v minulosti realizovány. V časové tísni byly například tímto způsobem v opakované soutěži vybrány návrhy na mince vydané u příležitosti konání výročního zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze a u příležitosti vydání bankovek a mincí společné evropské měny 1. ledna 2002. Žádný návrh pamětní mince nebyl zadán individuálně předem vybranému autorovi. Způsob výběru návrhů na mince v neomezených anonymních soutěžích je velmi příznivě hodnocen výtvarnickou veřejností, neboť dává šance zejména mladým začínajícím výtvarníkům, mnohdy ještě studentům. Nutno říci, že právě oni tuto šanci v hojné míře využívají.

Komise pro posuzování návrhů

Z návrhů, které jsou do soutěže podány, vybírá ty nejhodnotnější Komise pro posuzování návrhů, která je poradním orgánem ředitele sekce peněžní a platebního styku. Komise hodnotí návrhy ve třech kolech, uděluje ceny a doporučuje podle jejího názoru nejkvalitnější návrh k realizaci bankovní radě. O realizaci jednotlivých návrhů rozhoduje s konečnou platností bankovní rada ČNB. Je zajímavé, že tento z hlediska teorie i praxe laický sbor rozhodl v některých případech odvážněji než Komise. Tak byly například vybrány k realizaci již zmíněná první pamětní mince k 1. výročí schválení Ústavy České republiky (návrh tehdy studentky Jitky Jelínkové) 
a návrh studenta Otakara Duška na již zmíněnou minci vydanou u příležitosti zasedání MMF v Praze v roce 2000. Zejména změnu doporučení k realizaci první české pamětní stříbrné mince je nutno chápat jako výběr velmi předvídavý 
a symbolický, neboť křehká rovnováha stavby vnějškově nepříliš sourodých prvků na minci s problematicky čitelnou heraldickou symbolikou je pro českou Ústavu jako výraz státnosti mnohem typičtější než původně k realizaci navrhovaný monumentální a hrdý český lev. Bankovní rada změnila rozhodnutí komise v uplynulých deseti letech pouze v několika ojedinělých případech. Pro její rozhodování jsou stanovena určitá "pravidla hry". Bankovní rada nemusí rozhodnutí Komise respektovat a může rozhodnout o realizaci jiného návrhu. Může však vybrat pouze z těch návrhů, které v soutěži obdržely 1. až 3. cenu. Pokud bankovní rada není ochotná akceptovat k realizaci žádný z oceněných návrhů, je soutěž zrušena a následuje vypsání nové soutěže. I tento případ se již v minulosti stal. Bankovní rada však rovněž respektuje jednoznačný názor Komise, který se třeba projevil tím, že v soutěži byla udělena pouze 1. cena a zbývající návrhy se rozdělily o odměny. Bankovní rada tak neměla možnost volby, ale návrh po vysvětlení akceptovala. V devítičlenné Komisi hodnotící sádrové návrhy se od roku 1993 dosud vystřídalo 16 výtvarných pedagogů, výkonných výtvarníků, historiků umění a představitelů mincovny. Jednání se účastní rovněž odborný poradce pro dané téma, který však má pouze poradní hlas. Všem členům je nutné za jejich účast na jednáních poděkovat, neboť jejich funkce je v podstatě čestná a jejich jedinou odměnou je stříbrná mince vyrobená podle návrhu, na jehož výběru se podíleli. V případě zlatých mincí odměňováni nejsou. České pamětní mince je nutné posuzovat jako celek. Každá mince je jiná a snahou Komise je vyhnout se zavedeným klišé. Každé hodnocení je hledáním něčeho nového. Nezastupitelná pro vysokou úroveň hodnocení návrhů je účast pedagogů Akademie výtvarných umění a Vysoké školy uměleckoprůmyslové - profesorů Jana Hendrycha, Zdeňka Zieglera a Jana Solpery, ředitele Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci nad Nisou prof. Jiřího Dostála, výtvarníků Jana Háska, Josefa Hvozdenského, Milana Knoblocha a Zdenka Preclíka, historiků umění dr. Josefa Holešovského, dr. Evy Křížové, dr. Zdenky Mikové a dr. Věry Němečkové. Velkým přínosem pro činnost Komise byl příchod poradce pro projekt řady zlatých mincí "Deset století architektury" akademického architekta ing. Miroslava Řepy, kurátora dnes už legendární stejnojmenné výstavy, která proběhla v roce 2001. Jednání Komise však nejsou jen poklidnou výměnou názorů. Diskuse při hledání konsensuálního řešení jsou sice někdy velmi ostré, ale korektní. Jeden z členů Komise dokonce na svou funkci rezignoval poté, co ostatní členové jednomyslně v rozporu s jeho názorem udělili první cenu jinému návrhu, než který on k realizaci navrhoval. Bankovní rada tehdy soutěž anulovala a byla vypsána soutěž nová. První soutěže na návrhy českých mincí po vzniku dvou samostatných států kupodivu - vzhledem k absenci slovenských výtvarníků - nebyly méně početně obeslány. Rozdělení státu soutěžím na kvalitě neubralo. Účast slovenských výtvarníků v soutěžích by však nepochybně byla obohacením. V jednom případě byli osloveni s výzvou pro účast v neanonymní soutěži a někteří z nich ji přijali.

Autoři návrhů mincí

V pasáži o autorech návrhů na mince z drahých kovů je třeba vyzvednout dvě osobnosti, které výrazně ovlivnily vývoj české medailérské a mincovní tvorby nejen v uplynulém desetiletí. Jsou jimi Jiří Harcuba, který letos v prosinci oslaví 75. narozeniny, a Jiří Dostál, dlouholetý ředitel Střední uměleckoprůmyslové a Vyšší odborné školy v Jablonci. Role Jiřího Harcuby v československé a české mincovní tvorbě v uplynulých 35 letech přesahuje rámec tohoto příspěvku. Stačí připomenout jeho přínos v pojetí modelace odchylující se od tradičního provedení španielovské školy, inovace v oblasti písma i dynamické lvy ve státních znacích. Důkazy o jeho kvalitách a významu lze nalézt v jeho dílech, v dílech jeho žáků a těch, které svou tvorbou ovlivnil. Nutné je rovněž připomenout jeden z jeho méně známých nápadů. Byla to myšlenka uskutečnit zcela volnou soutěž na návrhy mincí, které by nebyly omezeny ničím, ani možností technické realizace předložených návrhů. Soutěž úspěšně proběhla v řadě kategorií - od grafických návrhů až po trojrozměrné modely. Díky ní byl "objeven" tehdejší student Uměleckoprůmyslové školy v Praze Otakar Dušek a se svým grafickým pojetím mincí. Jiří Dostál je sice méně slavný a nápadný, ale skutečnost, že z jeho podnětu a jeho zásluhou vznikla na uměleckoprůmyslové škole v Jablonci nad Nisou třída se specializací na tvorbu mincí a medailí a že tato specializace byla posléze zařazena do systému vyššího odborného studia, z něj činí osobnost pro mincovní a medailérskou tvorbu neméně významnou. Škola má velmi bohatou minulost a významnou současnost. Jejím absolventem byl zakladatel československého mincovnictví Otakar Španiel. Ve škole dnes učí i další její absolventka, autorka dvou českých mincí a žačka Jiřího Harcuby, Jitka Jelínková. Autory mincí jsou i učitelé školy Petr Horák a Luboš Charvát. Obě dvě mince Jitky Jelínkové mají jako solitéry v české mincovní tvorbě své nezastupitelné místo a dokazují, že značná míra stylizace a abstrakce je přijatelná i pro tak oficiální artefakty, jakými jsou pamětní mince. Absolventů školy, z nichž se někteří opakovaně stali autory českých pamětních mincí, je dnes celá řada a jejich jména si nepochybně vydobudou takové uznání, jaké dnes přísluší jménům Kozák, Oppl, Věneček, Vitanovský, Truhlíková a další. Těmto uznávaným tvůrcům dnes v soutěžích konkurují donedávna zcela neznámí Pavel Jekl, Josef Oplištil, Petr Pyciak, Josef Šafařík a jiní. Nelze se nezmínit také o těch autorech návrhů na mince, kteří sice nerealizují příliš často, ale jejichž návrhy jsou v soutěžích zárukou kvality a vysoké úrovně. Patří k nim Josef Bejvl, Milena Blašková, František Skrbek a Majka Wichnerová. A pochopitelně o jednu či více generací mladší nadějní studenti, kteří mnohdy brilantně zvládli řemeslo a jenom čekají na svůj "velký nápad". Díky absolventům jablonecké školy, kteří se stali studenty pražských UMPRUM i AVU, se mincovní a medailérská tvorba stává populární mezi dalšími studenty obou škol. Možná tak v příštích letech vyroste stejně silná generace autorů, jaká se objevila mezi studenty a absolventy UMPRUM i AVU v 60. letech minulého století a která v podstatě vystřídala generaci Otakara Španiela a jeho vrstevníků a žáků. Na čtyřiceti českých pamětních stříbrných mincí se dosud autorsky podílelo celkem 18 výtvarníků, z nichž téměř polovina jsou studenti nebo svou první minci jako studenti realizovali. Jiří Harcuba a Ladislav Kozák jsou co do počtu vítězných návrhů pamětních stříbrných mincí nejúspěšnější. Oba jich dohromady realizovali téměř polovinu. Přestože se jejich jména ve výčtu autorů často opakují, je řada českých pamětních mincí velmi pestrá, například každý z pěti portrétů podle návrhů Ladislava Kozáka je koncipován jinak.

První české stříbrné pamětní mince

V rámci tohoto příspěvku se nelze podrobně věnovat všem z více než padesáti mincí vydaných v uplynulých deseti letech. S vědomím, že některé z nich budou nezaslouženě opomenuty, však mohu zmínit pouze ty, které je dobré z nějakého důvodu zvlášť připomenout. Některé mince již byly zmíněny v souvislosti s jejich autory,u dalších lze doplnit alespoň některé zajímavé informace. První česká pamětní mince byla vydána 15. prosince 1993 k 1. výročí schválení Ústavy České republiky. Byla ražena ve vídeňské mincovně a sběratelskou veřejností nebyla přijata příliš nadšeně. O realizaci návrhu Jitky Jelínkové rozhodla, jak již bylo zmíněno, bankovní rada ČNB, která dala přednost studentce před jejím učitelem a tehdejším rektorem pražské VŠUP Jiřím Harcubou. Druhou mincí, jejíž autorkou je Jarmila Truhlíková-Spěváková, byla dvousetkoruna k 650. výročí založení pražského arcibiskupství a položení základního kamene ke Katedrále sv. Víta. Tu naopak sběratelská veřejnost přijala velmi příznivě a její varianta ve špičkovém provedení patří mezi nejvyhledávanější české mince (její cena se na aukcích blíží k 15 000 Kč). I tuto minci razili ve Vídni. Dále je třeba zmínit minci Jarmily Truhlíkové-Spěvákové k 50. výročí invaze v Normandii, zejména pro její myšlenkovou bohatost. V řadě ilustrativních mincí emitovaných k této příležitosti v různých zemích představuje svým vnitřním obsahem světlou výjimku. Určitým zklamáním proto byl přístup britské Royal Mint v Llantrisantu. Mincovna, která Českou republiku do účasti v projektu ražby mincí k 50. výročí invaze pozvala, nezvládla ani redukci sádrového návrhu, ani ražbu. ČNB musela řadu vadných mincí odmítnout a vrátit. Protože britská mincovna nebyla schopna mince dodatečně včas vyrobit, byla  ČNB nucena redukovat počty mincí svým obchodním partnerům, kteří na ni poněkud neoprávněně zanevřeli. I tato mince proto patří mezi sběrateli k těm vzácnějším. Naproti tomu kremnická mincovna, která v roce 1994 razila minci ke 125. výročí zahájení provozu koněspřežné tramvaje v Brně, překonala kvalitou ražby všechna očekávání i vše, co v minulosti razila pro společný stát Čechů a Slováků.

Vznik České mincovny

Prvních pět českých pamětních stříbrných mincí bylo raženo ve čtyřech mincovnách. K Vídni, Llantrisantu a Kremnici se po roce ražby drobných mincí přiřadila v roce 1994 mincovna akciové společnosti Bižuterie v Jablonci nad Nisou. Třem nejstarším evropským mincovnám tak začal úspěšně konkurovat úplný nováček, který letos rovněž oslavuje 10. výročí svého založení. I kolegové z vídeňské mincovny, která do Jablonce dodává zlaté a stříbrné kotoučky, z nichž se mince razí, však velkoryse uznali, že mince s tématikou ochrany životního prostředí podle návrhu L. Kozáka byla v Jablonci vyražená lépe, než některé mince z produkce renomovaných mincoven s tradicí dlouhou několik století. Od té doby se všechny české pamětní mince razí právě v Jablonci.

Další stříbrné mince

V roce 1995 to byla pamětní mince k 200. výročí narození Pavla Josef Šafaříka podle návrhu učitele jablonecké školy Petra Horáka, který Komisi upoutal nezvyklým pojetím portrétu. V tomtéž roce v Jablonci razili druhou minci podle návrhu Jitky Jelínkové. Výtvarně velmi zajímavá mince věnovaná 50. výročí vítězství nad fašismem patří k tomu nejlepšímu v řadě českých pamětních mincí a opět se u sběratelské veřejnosti nesetkala s příznivým ohlasem. Mince k 50. výročí založení Organizace spojených národů je životním úspěchem nejstaršího českého autora návrhů na pamětní mince Františka Skrbka. Dnes už více než osmdesátiletý medailér se soutěží účastní desítky let a obdržel mnoho cen a odměn. K realizaci mu však až do roku 1995 vždycky chyběl poslední krůček. Zajímavá je i poslední mince z roku 1995 ke 100. výročí vzniku České filharmonie podle návrhu Vladimíra Oppla. Mince s vyobrazením poněkud rozkolísané budovy Rudolfina připomíná spory světově proslulého hudebního tělesa se svým tehdejším šéfdirigentem - neméně proslulým Gerdem Albrechtem. Následující přehled mincí potvrzuje, že když se výtvarníkovi daří, má úspěch několikrát za sebou. Na Českou filharmonii Oppl navázal v roce 1996 bezchybným přepisem Svolinského kresby pro minci ke 100. výročí narození slavného grafika. Na minci zejména vynikne matovaný reliéf na leštěné základní ploše u mincí špičkové kvality. Poněkud nedoceněna pak zůstává Harcubova mince k 200. výročí narození Jean-Baptista Gasparda Debureaua. Poté následovala série tří Kozákových mincí vydaných na přelomu let 1996 a 1997. Barokní atmosféru Rybových vánoc vystihuje mince ke 200. výročí prvního uvedení České mše vánoční. Na ni navazuje zcela odlišná mince ke 100. výročí výroby prvního osobního automobilu ve střední Evropě Präsident. Do třetice se podle Kozákova návrhu realizovala mince k 1000. výročí smrti prvního českého světce a druhého českého biskupa sv. Vojtěcha. Vynikající jsou rovněž další Kozákovy portréty (1998 - František Kmoch, 2001 - Jaroslav Seifert, 2002 - Emil Holub) včetně velmi zajímavého přepisu Hoffmeisterova portrétu Vítězslava Nezvala z roku 2000. Poslední dosud vydanou mincí je mince ke 100. výročí zahájení provozu na elektrifikované trati Tábor-Bechyně vydaná letos v červnu. Do konce roku 2003 bude vydána ještě jedna mince z dílny Ladislava Kozáka ke 100. výročí založení Českého lyžařského svazu. Po Kozákově sérii v roce 1996 následovaly dvě mince Jiřího Harcuby. Ten v roce 1997 navrhl minci ke 100. výročí založení České amatérské atletické unie a konání nejstaršího silničního běhu Běchovice-Praha. Vzápětí zvítězil v soutěži na návrh mince k 650. výročí založení kláštera Na Slovanech. Obě mince jsou přínosem jak z hlediska provedení (kombinace negativního vyobrazení centrálního motivu a pozitivního reliéfu běžců ve druhém plánu u "Běchovic"), tak kompozice (spojení  heraldických zvířat s novodobými věžemi kostela). Netradiční je i mince k 200. výročí založení AVU, jejímž autorem je bývalý jablonecký student Lukáš Rudolf a na níž jsou do nízkého reliéfu přepsány Kupkovy Metamorfózy. Ke špičce mincí vydaných v tomto období patří i Harcubova mince k 50. výročí založení NATO. Modelace trojrozměrného symbolu atlantického paktu působí na minci stejně monumentálně, jako jeho originál v plenéru. Tato mince působí zejména ve špičkovém provedení velmi impozantně. Specialistou na historická výročí Přemyslovců se zřejmě stal Jiří Věneček. Z jeho dílny jsou mince připomínající 800. výročí korunovace Přemysla Otakara I. českým králem a mince k 700. výročí mincovní reformy Václava II. a zahájení ražby Pražského groše. K mincím vyhledávaným sběrateli patří i Harcubova mince ke 3. tisíciletí s velmi zajímavou modelací ptáka Fénixe a stříbrná dvousetkoruna k vydání mincí a bankovek společné evropské měny "euro" vydaná na přelomu roku 2001 a 2002 podle Šafaříkova návrhu. Bohatý a dynamicky pojednaný reliéf vytváří spolu s odvážnou kompozicí písma na obou stranách vyvážený celek, v němž tradice vyjádřená reliéfem pražského groše harmonuje s jednoduchým grafickým symbolem eura. S jiným pojetím portrétů než Kozák nebo Harcuba uspěl v soutěžích na mince k 700. výročí úmrtí Zdislavy z Lemberka a k 550. výročí ustanovení Jiřího z Poděbrad zemským správcem Michal Vitanovský. Dlužno dodat, že jeho pojetí "krále Jiříka" se výrazně lišilo od většiny ostatních návrhů inspirovaných většinou Brožíkovým portrétem. Jako tvůrci portrétů se představili i zástupci nejmladší generace výtvarníků. Podle návrhu Pavla Jekla byla ražena mince se zajímavým portrétem Jaroslava Vrchlického, Josef Oplištil je autorem portrétu Josefa Thomayera. Všechny tři mince byly vydány v letošním roce.

Zajímavá novinka

Významnou novinkou, se, kterou se budou někteří sběratelé možná obtížně smiřovat a která se poprvé projevila u mince ke 100. výročí narození Jaroslava Vrchlického, je skutečnost, že na lícní straně pamětních stříbrných mincích nemusí být umístěna kompozice stylizovaných heraldických zvířat jako tradiční symbol státu. ČNB tak do určité míry respektuje názory, které umisťování státního znaku na mincích považovaly za překonaný stereotyp, jenž ubírá mincím na zajímavosti a výtvarníkům bere možnost zpracovat dané téma mnohem plastičtěji. Že to však může být i jinak, dokazuje již tři desítky let svými stylizacemi státního znaku například Jiří Harcuba a dokonalou ukázkou, jak lze takovou stylizaci pojednat, je i Pyciakova kompozice čtyř heraldických polí zarámována neorenesančními ornamenty na minci ke 100. výročí narození Mikoláše Alše z roku 2002, která perfektně harmonuje s Charvátovým přepisem Alšovy kresby na rubu.

Zlaté mince

Zvláštní pozornost zasluhují zlaté mince. Obě sady "Koruna česká", vydaná v roce 1995 u příležitosti vyhlášení volné směnitelnosti české koruny i "Karel IV.", jejímž vydáním se připomněly státnické aktivity Karla IV. z roku 1348, byly numismatickou i laickou veřejností přijaty příznivě. Také řada zlatých mincí "Deset století architektury" se úspěšně uvedla. Před ČNB tak vyvstává problém, jakým projektem po roce 2005 v emisi zlatých mincí pokračovat. K úspěchu obou sad zbývá dodat, že mince k založení Nového Města pražského v hodnotě 10 000 Kč, o hmotnosti jedné trojské unce s členitým reliéfem obsahujícím gotické prvky, ražená podle návrhu Vladimíra Oppla, získala cenu jako nejlepší zlatá mince roku 1999 udělovanou Americkou numismatickou asociací. V této souvislosti lze těžko pochopit, že porotě udělující tyto ceny unikla bimetalová mince v hodnotě 2000 Kč k přelomu tisíciletí. Stříbrná mince se zlatou inlejí podle návrhu Otakara Duška, na níž je státní znak zobrazen v hologramu, představovala v té době u mincí absolutní technickou novinku a její grafické výtvarné pojetí s kombinací lesklých a matovaných ploch a textů je rovněž zcela nekonvenční. Zvláštní kapitolu tvoří mince ze série "Deset století architektury". Mince s náměty architektury v sobě obvykle skrývají nebezpečí, že jejich autoři upadnou do popisnosti a zmizí to, co by mělo charakterizovat ducha doby. Všem čtyřem dosavadním autorům mincí z této řady - Harcubovi, Vitanovskému, Oplištilovi a Věnečkovi - se podařilo se s hrozícím nebezpečím úspěšně vypořádat a mince architektonické styly, jimž jsou věnovány, přesvědčivě charakterizují. Je nutno ocenit, že ani tyto mince nejsou pojaty stereotypně a každá z nich působí díky různým autorům velmi osobitě.

Technické provedení

Z hledisek zmíněných v úvodu zbývá pouze technické provedení. Na adresu jablonecké mincovny lze říci, že vysoko nasazenou laťku kvality úspěšně drží a že stříbrným i zlatým mincím raženým v Jablonci nad Nisou lze jen s obtížemi něco vytýkat. Schopnost jabloneckých rytců upravit nástroje, zvýraznit detaily a odstranit chyby vzniklé při redukci je obdivuhodná. Dokladem je zejména poslední vydaná zlatá mince z cyklu "Deset století architektury" zobrazující pozdně renesanční domy ve Slavonicích. Jmenujme proto za všechny rytce alespoň Petra Eymana, který na této minci upravoval rytecky sgrafita ve tvaru "psaníček". Také kvalita filigránské práce při přípravě masek pro pískování razidel mincí ve špičkové kvalitě zaslouží obdiv. České pamětní mince budou jedinými penězi, na nichž budou po vstupu do eurozóny zobrazeny národní symboly. Jejich nominální hodnota v korunách bude sice nahrazena nominální hodnotou v eurech, jinak jsou ale pamětní mince v kompetenci národních emisních institucí. Čeští výtvarníci tak budou mít i nadále příležitost prokázat svoji invenci ve srovnání s autory návrhů na mince ostatních zemí společné Evropy.

JUDr. Leopold Surga je náměstkem ředitele sekce peněžního a platebního styku České národní banky.