Státní pečeť

Dne 30. března 1920 vstoupil v platnost zákon o státní symbolice. Mezi státními symboly ustanovenými tímto zákonem byly také velká a malá státní pečeť, obě s odpovídajícím znakem uprostřed. Protože je uchovával předseda vlády, vznikla také zvláštní prezidentská pečeť, lišící se od velké státní pouze menším průměrem a jiným opisem. Pečetidla podle návrhů O. Španiela dokončila mincovna v Kremnici již v roce 1921, ale užívat se začala až v únoru 1924 po zhotovení uměleckých držadel. Do té doby ještě sloužila provizorní státní pečeť s dvouocasým lvem, postrádající opis. Užívala se například při pečetění originálů ratifikačních listin k mezinárodním smlouvám a úmluvám.

Pečetidlo (typář) malé státní pečeti ČSR. Praha, 1924, bronz, ebenové dřevo, v. 15,2 cm, průměr typáře 6 cm. U malé státní pečeti byl předepsán průměr typáře 6 cm pro použití do vosku a 4,6 cm na papír. Uprostřed je malý státní znak ve štítu velmi zvláštního tvaru, doprovázený čtveřicí lipových lístků. Na pásce je opis „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Hlavní typář, odlišuje od ostatních stejně jako u velké pečeti umělecky zpracované držadlo z ebenového dřeva. Umělecké ztvárnění pečeti je dílem F. Kysely a O. Španiela. Rukojeť provedl D. Pešan. Střed rukojeti zdobí plasticky vystupující písmena R Č S s lipovými ratolestmi. Pečetidlo je uloženo v podobné truhličce jako typář velké pečeti, avšak menších rozměrů. Obě pečetidla jsou vynikajícími ukázkami českého uměleckého řemesla 1. poloviny 20. století. Náleží do okruhu uměleckých děl spjatých s nejvyšší státní reprezentací 1. republiky, iniciovanou prezidentem T. G. Masarykem.

	Pečetidlo (typář) velké státní pečeti ČSR. Praha, 1924, bronz, ebenové dřevo, v. 18 cm, průměr typáře 10 cm. Velká státní pečeť dostala průměr typáře 10 cm pro použití do vosku a 6 cm na papír. V pečetním poli má velký státní znak, oprávněně kritizovaný kvůli provedení ocasů lvích štítonošů, těžko přijatelnému z heraldického hlediska. Později v konsolidovanějších poměrech by výtvarné pojetí znaků na obou státních pečetích jejich autor pravděpodobně neprosadil. Pod štítem je na dvou lipových haluzích zavěšena stuha s heslem „PRAVDA VÍTĚZÍ“. Na pásce je umístěn opis „REPUBLIKA ČESKOSLOVENSKÁ“. Umělecké řešení pečetního obrazu navrhli František Kysela a Otakar Španiel. Rukojeť vytvořil Damian Pešan (který mj. spolupracoval s architektem J. Plečnikem). Z hmoty masivní rukojeti plasticky vystupuje postava sv. Václava na koni, v boji s velkým okřídleným drakem, symbolizujícím staletý habsburský útisk. Na opačné straně je zachycena část Pražského hradu s katedrálou sv. Víta (od Jeleního příkopu), sevřeného dračím tělem. Pečetidlo je uloženo do truhličky z černě lakovaného dřeva tvarované v tzv. rondokubistickém stylu.
	V říjnu 1939 vstoupilo v platnost vládní nařízení, které formou novelizace prvorepublikového zákona o státních symbolech ustanovovalo protektorátní symboliku. Toto nařízení také zběžně popisovalo protektorátní pečeti. Ale vzhledem ke skutečnosti, že se neudržovaly žádné diplomatické styky s cizinou a neudržovaly řády, praktické uplatnění v podstatě neměly.
	Komunistická strana se zmocnila vlády v Československu dne 25. února 1948. Tato skutečnost se postupně odrazila na podobě prakticky všech státních symbolů, včetně státní pečeti. Od roku 1960 měla státní pečeť dva hlavní typáře o průměru 6,6 a 4,6 cm. Obrazem v pečetním poli, v němž státní znak doprovází lipové ratolesti o třech listech, ani opisem se nijak nelišil. Uchovával je prezident republiky, který podle ústavy zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy a propůjčuje vyznamenání. Právě při těchto příležitostech se na příslušné listiny přitiskovala státní pečeť.
	Poslední československé symboly zakotvil ústavní zákon 20. dubna 1990. Tehdejší spory o paritní zastoupení češtiny a slovenštiny poznamenaly také podobu státní pečeti, která dostala do opisu název státu dvojjazyčně. Název státu obsahuje v českém a slovenském jazyce znění, která se vzájemně neshodují jen ve dvou z celkem 35 písmen. Podobně dvojjazyčně dopadla i prezidentská vlajka. Prezident ovšem měl, stejně jako před rokem 1960, vlastní pečetidlo.
	Pro hlavní typář pečeti České republiky jako součásti federativního Československa zákon předepisoval průměr 4,5 cm. Od roku 1993 se používají typáře o průměru 6,6 a 4,6 cm. Velký státní znak v pečetním poli je po stranách podložen lipovými ratolestmi.
	Majestátní pečeť Karla IV. jako římského a českého krále, 1348, 102 mm.
	Česká státní pečeť používaná v letech 1432-1436 a 1452-1458