SBÍRKY MINCÍ

Bez nadsázky se dá říci, že sbírání mincí a medailí je prakticky stejně staré jako mince samy.  Písemné doklady o sbírání mincí existují již z období antického Řecka a zejména pak z římského období.  V 16. a 17. století již bylo sbírání mincí rozšířeno na evropských panovnických dvorech a mezi vyšší šlechtou. V 18. století také vznikly základy velkých numismatických muzejních sbírek (například numismatická sbírka Britského muzea, slavná numismatická sbírka ve Vídni, sbírka petrohradské Ermitáže).

Největšího rozmachu dosáhlo sbírání mincí v 19. století, kdy vznikaly další muzejní sbírky a soukromé sbírání mincí se rozšířilo i mezi střední vrstvy obyvatelstva.

Mezi sběratele mincí patřili renesanční básník Petrarca, anglický král Karel I. i jeho vrah Oliver Cromwell, císař Rudolf II. a další Habsburkové, příslušníci florentského rodu Medici, Matyáš Korvín, J. W. Goethe a mnozí další. Jednu z nejkvalitnějších soukromých sbírek mincí v Evropě vlastní britská panovnická rodina. Rozsáhlé sbírky cenných mincí naleznete však i v Čechách a jejich nejbližším okolí.

 

NUMISMATICKÝ KABINET NÁRODNÍHO MUZEA

Pro oblast české medailérské tvorby je výchozí přehledný soubor o 700 kusech mapující vývoj ražené české medaile od 16. do začátku 20. století, včetně zahraniční produkce, věnované českým osobnostem a událostem. K mimořádným celkům náleží medaile Rudolfova císařského dvora z druhé poloviny 16. století. Z české tvorby stojí za zmínku portréty drobné domácí šlechty a pražských měšťanů z tvorby Severina Brachmana. Mezi medailemi 17. století s převládající církevní tematikou (medaile Jana Nepomuckého) je vzácností ražba vyrobená roku 1684 z alchymistického zlata pro Humprechta Černína. Osmnácté století zastupuje soubor korunovačních medailí s českými náměty a lovecké medaile F. A. Šporka. Pro 19. století jsou charakteristické novoroční empírové ražby, křestní medaile, školní odměny a další drobné plastiky, ale i levné anonymní medailky na tábory lidu. Konec 19. století reprezentují plakety od Stanislava Suchardy.

Nejcennější a nejucelenější část sbírky tvoří náboženské a portrétní jáchymovské renesanční medaile, jejichž základem je Katzova kolekce. Svátostky, poutní, bratrské a růžencové medailky i pamětní ražby na katolické církevní slavnosti jsou obsaženy ve sbírce Bedřicha Přibyla (1876–1940), kterou muzeum koupilo po druhé světové válce.

Pro studium vládních medailí je prvořadá Chaurova kolekce. Význam má i pro regionální medaili, protože obsahuje abecedně řazené ražby jednotlivých míst Čech a Moravy, převážně z 19. a počátku 20. století. 

Na ni navazuje sbírka moderní medailérské tvorby 20. století, kde jsou předměty řazeny většinou autorsky. Obsahuje ucelené soubory ražených medailí našich předních umělců (O. Španiel, M. Beutler, J. T. Fischer). Tématicky jsou v ražené medaili upřednostněna Pragensia, i když do roku 1990 byla dokumentována téměř v úplnosti česká regionální produkce a slovenská medailérská tvorba. Pozoruhodným tematickým celkem jsou portrétní reliéfy prezidenta T. G. Masaryka z Flossovy sbírky. Rozsáhlý soubor moderní skandinávské medaile byl získán darem v 80. letech 20. století. Ze zahraniční medailérské produkce převládají ražené medaile 19. století, k nimž patří i soubor švýcarských školních odměn. Nově byla pomocí sponzorských darů vytvořena malá kolekce nizozemské medaile 16. a 17. století.

 

Sbírka mincí a medailí Arcibiskupství olomouckého.

Kolekce mincí a medailí uložená v kroměřížském arcibiskupském zámku obsahuje celkem 10.385 položek. Souboru dominují zlaté a stříbrné ražby, jejichž vydavateli byly v naprosté většině duchovní osoby – papežové, arcibiskupové, biskupové, opati, duchovní řády atd. Specifickou skupinu tvoří drobné kovové upomínky různých poutních lokalit v celkovém počtu 660 kusů. Časové rozpětí sbírkových předmětů sahá od raného středověku po první desetiletí 20. století.

Počátky sbírky spadají do poloviny 19. století, kdy olomoucký arcibiskup Bedřich z Fürstenbergu vyčlenil dostatečné finanční prostředky na nákup vybraných mincí a medailí a také stanovil jasnou akviziční politiku. Mezi nejhodnotnější patří mince a medaile různých evropských arcibiskupství a biskupství, které také tvoří největší část sbírky (ca. 4.500 kusů).

Zásadní význam pro české prostředí pak má soubor 1.207 položek z oddělení ražeb olomouckých biskupů, který poskytuje takřka kompletní přehled mincovnictví těchto moravských duchovních knížat. 

 

Kabinet mincí v Drážďanech

Jedná se o jednu z nejstarších německých sbírek mincí. Obsahuje okolo 300 000 kusů exponátů, což z ní činí po berlínské a mnichovské sbírce třetí největší sbírku v Německu a jednu z nerozsáhlejších a nejznámějších v Evropě.

Tento kabinet mincí  soubor historických mincí, bankovek, medailí, cenných papírů, řádů a vyznamenání, pečetí a pečetidel.

Sbírka sahá až do doby Jiřího Vousatého. Již z roku 1518 pochází první zmínka o německém medailistovi Hansu Schwarzovi, který je návrhářem několika medailí sbírky.

Za vlády krále Friedricha Augusta I. Saského se do Kabinetu mincí dostalo mnoho velkých soukromých sbírek. Mezi nimi například kabinet grošů od radního Davida Samuela von Madai s 9 000 mincemi a sbírka zlatých mincí ze sbírky kaplana Abbé Josepha Gottharta Baumgartena. V této době se sběratelská činnost stále více soustředila na mince z období středověku a na saské mince.