650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic b.k.
průměr | 31 mm |
síla | 2.3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag 100/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limit provedení proof | 17000 ks |
limit provedení b.k. | 9800 ks |
objednávkový kód | KSCR132 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 31 mm |
síla | 2.3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag 100/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limit provedení proof | 17000 ks |
limit provedení b.k. | 9800 ks |
objednávkový kód | KSCR132 |
Dnem 6. února 2008 vydává Česká národní banka do oběhu pamětní stříbrnou
dvousetkorunu k 650. výročí vydání nařízení Karla IV. o zakládání vinic.
Dvousetkoruna je ražena ze slitiny obsahující 900 dílů stříbra a 100 dílů
mědi a vydává se ve dvojím provedení, v běžném a špičkovém (proof), které se
liší povrchovou úpravou a provedením hrany. U mincí špičkové kvality je pole
mince vysoce leštěné a reliéf je matován, hrana je hladká s vlysem „ČESKÁ
NÁRODNÍ BANKA * Ag 0.900 * 13 g *“. Mince běžné kvality mají hranu
vroubkovanou. Průměr mince je 31 mm, hmotnost 13 g a síla je 2,3 mm. Stejně
jako u každé ražby mincí jsou i u těchto mincí povoleny odchylky v průměru
0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,26 g a v
obsahu stříbra odchylka nahoru 1%.
Na lícní straně dvousetkoruny se nachází přepis nástěnné malby zobrazující
lisování vína, která je součástí svatováclavského cyklu na schodišti ke
kapli svatého Kříže na Karlštejně. Název státu „ ČESKÁ REPUBLIKA“ je při
spodním okraji dvousetkoruny a nad ním je označení nominální hodnoty mince
se zkratkou peněžní jednotky „200 Kč“. Značka České mincovny je umístěna při
horním okraji dvousetkoruny. Na rubu dvousetkoruny je přepis ilustrace
zobrazující kypření půdy, sběr plodů a odnášení hroznů do lisu, která
pochází z Velislavovy bible. Nad ním je monogram císaře Karla IV. Při levém,
spodním a pravém okraji dvousetkoruny je neuzavřený opis „NAŘÍZENÍ KARLA IV.
O ZAKLÁDÁNÍ VINIC“ a letopočty „1358/2008“. Autorem návrhu dvousetkoruny je
akademický sochař Jiří Věneček. Jeho iniciály tvořené spojenými písmeny „jv“
jsou umístěny při spodním okraji dvousetkoruny nad opisem.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového
formátu, zhotovená na polokartónu zelené barvy s jemným rastrem. Mince je
vyobrazena stříbrně s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text
je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je
společná.
Vyobrazení vinobraní ve Velislavově bibli - 14.st.
Nařízení Karla IV. o zakládání vinic
Rozkvět vinařství v českých zemích je spjat zejména s vydáním nařízení
Karla IV. o zakládání vinic. To bylo vydáno dne 16. února 1358 pro Prahu a
12. května 1358 pro ostatní královská města. Záměrem císaře bylo mimo jiné
podporou vinařství umožnit rozvoj finančně přínosného odvětví zemědělské
činnosti. Kolem královských měst byl v polovině 14. století dostatek
nepříliš využívané půdy. Vydání nařízení umožnilo obhospodařovat tuto půdu a
navíc vytvořilo pracovní příležitosti pro městskou chudinu.
Každý majitel pozemků musel do 14 dnů od vydání nařízení začít zakládat
vinice. V případě, že tak nechtěl nebo nemohl učinit, mohl svěřit své
pozemky k disponování tzv. perkmistrovi. Ten byl oprávněn odevzdat půdu
tomu, kdo se k obdělávání vinic přihlásil. Zároveň dohlížel na to, aby
viniční půda nebyla užívána k jiným účelům a pomáhal při uzavírání smluv
mezi majiteli vinic a nájemci. Kontrola nad zakládáním vinic byla svěřena
staroměstským konšelům. Těm zároveň náležela pravomoc jmenovat perkmistry,
trestat škody na vinicích a rozsuzovat pře o vinice, a to jak ve věcech
soukromých, tak i trestních.
Nařízení osvobozovalo vinice na 12 let od vybírání veškerých daní a dávek.
Teprve od 13. roku musel vinař odevzdávat majiteli vinice desátek a králi
půl džberu vína ročně. Kromě toho byly vinice trvale osvobozeny od vybírání
zemských berní a ungeltu. Každá vinice měla stejnou výměru, a to 16 prutů
(75,68 metrů) na délku a 8 prutů (37,84 metrů) na šířku. Výhodou stejné
výměry byl mimo jiné snadnější výběr daní v pozdějších letech. Podpora
rozvoje vinařství je patrná i z velmi vysokých trestů v případě poškozování
vinic. Kdo byl při takovém činu přistižen ve dne, propadl pravou rukou,
pokud se nevyplatil 20 kopami českých grošů. Kdo byl takto polapen v noci,
propadl hrdlem a jeho majetek připadl perkmistrovi. Naopak ten, kdo zabil
zločince škodícího na vinici, se vykoupil pouhými dvěma haléři, položenými
na tělo zabitého.
Vydání nařízení o zakládání vinic bylo hlavním krokem k podpoře českého
vinařství. Roku 1370 vydal Karel IV. nařízení o zákazu dovozu cizích vín,
který se vztahoval na všechna zahraniční vína, s výjimkou drahých vín
vlašských. Zákaz se nejprve týkal období od vinobraní do doby povelikonoční
a od roku 1373 byl rozšířen na období celého roku. Z tohoto opatření je
zřejmé, že se zakládání vinic ujalo a české země byly již za několik let v
produkci vína zcela soběstačné
Pramen textu a fotografie: Václav Husa, Josef Petráň, Alena Šubrtová - Homo
faber (pracovní motivy ve starých vyobrazeních), Academia, Praha 1967
Codex iuris municipalis regni Bohemiae – Sbírka pramenů práva městského
království českého, I. Privilegia měst pražských, ed. Jaromír Čelakovský,
Praha 1886
Jiří Spěváček, Karel IV., Život a dílo (1316 - 1378), Nakladatelství
Svoboda, Praha 1979