425 let od přijetí gregoriánského kalendáře

Gregoriánský kalendář – byl zaveden v roce 1582 papežem Řehořem XIII. V současnosti je používán celosvětově.

Gregoriánskému kalendáři předcházel kalendář juliánský, který zavedli Římané sedm set let po založení města Řím. Po revizi v roce 45 př. n. l. začal nejprve platit v hlavním městě impéria a postupně se rozšířil ve všech státech křesťanského světa. K zásadní změně došlo v roce 1582, kdy byl v katolickém prostředí zaveden kalendář gregoriánský. Vyvrcholila tím nespokojenost církevních představitelů s opožďováním důležitých termínů (například jarní rovnodennosti), od nichž se odvíjejí náboženské svátky a obřady. Juliánský rok má totiž 365,25, ale takzvaný tropický rok (doba od slunovratu do slunovratu) je o 11 minut kratší.

Gregoriánský kalendář prakticky zafixoval 21. březen jako den jarní rovnodennosti. Zavádění gregoriánského systému bylo ve světě postupné. V Evropě se mu bránily státy s pravoslavnou a řeckokatolickou tradicí, později ho přijaly i země protestantské. V Rusku platil juliánský kalendář až do konce 1. světové války, v Řecku dokonce až do roku 1923. Církevní svátky se v těchto zemím přesto i nadále řídí podle starého kalendáře juliánského.