2008 - Proof - Národní kulturní památka Řetězový most ve Stádlci
průměr | 22 mm |
hmotnost | 7,777 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana proof | hladká |
hrana b.k. | vroubkovaná |
emise | 14.5.2008 |
provedení Proof emise 10900 ks | |
provedení b.k. emise 3100 ks | |
objednávkový kód | KZCR60 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 22 mm |
hmotnost | 7,777 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana proof | hladká |
hrana b.k. | vroubkovaná |
emise | 14.5.2008 |
provedení Proof emise 10900 ks | |
provedení b.k. emise 3100 ks | |
objednávkový kód | KZCR60 |
Česká národní banka vydává dnem 14. května 2008 do oběhu pátou zlatou 2500 Kč minci z cyklu Kulturní památky technického dědictví, jejímž tématem je národní kulturní památka řetězový most ve Stádlci. Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,6 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Na lícní straně mince je zobrazen boční pohled na řetězový most ve Stádlci a nad ním jsou stylizovaná heraldická zvířata z velkého státního znaku. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Při levém a spodním okraji mince se nachází název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a při pravém okraji mince je umístěno označení nominální hodnoty se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Značka České mincovny je umístěna pod zkratkou peněžní jednotky. Celý obvod lícní strany mince je lemován perlovcem.
Na rubové straně mince je čelní pohled na řetězový most ve Stádlci. Nad
předním pylonem mostu je uveden římskými číslicemi letopočet dokončení mostu
„MDCCCXLVIII“. Při horním a spodním okraji mince je neuzavřený opis
„ŘETĚZOVÝ MOST VE STÁDLCI“. Letopočet ražby „2008“ se nachází při spodním
okraji mince nad slovy „VE STÁDLCI“. Autorem výtvarného návrhu mince je pan
Luboš Charvát. Jeho iniciály, stylizovaná spojená písmena „LCH“, jsou
umístěny vedle levého okraje pylonu.
Ke každé minci se zdarma přikládá tzv. katalogová karta pohlednicového formátu, zhotovená na polokartónu červené barvy. Mince je vyobrazena zlatě s plastickým reliéfem, technikou tzv. suché pečeti. Text je dvojjazyčný v češtině a angličtině. Karta pro obě provedení mince je společná.
Most ve Stádlci
|
Jeden z posledních nejen českých. ale i středoevropských
řetězových mostů byl původně postaven podle plánů inženýra Gassnera
a B. Schnircha přes Vltavu v Podolsku, kde sloužil 113 let na důležité
obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Starý přívoz v Podolsku v té
době přestal stačit narůstajícímu dopravnímu ruchu navíc byl nepoužitelný
při odchodu ledů a při vysokém stavu hladiny. V oné době (v roce
1847) bylo nejbližší přemostění v Týně nad Vltavou nebo až v Praze,
což byla značná zajížďka a ztráta času. Od přelomu 18. a 19. století
až do jeho poloviny byly stavěny u nás i v Evropě četné řetězové
mosty - přes vídeňský kanál byl dokonce postaven řetězový most železniční.
Řetězové mosty byly ve Strážnici - tam byl vůbec první první řetězový
most na evropském kontinentě mimo Anglii - v Žatci, Lokti, v Praze a jinde.
Řetězový most v Podolsku sloužil do roku 1960, kdy bylo rozhodnuto o jeho
snesení. Nejen proto, že nad ním stál již 510 metrů dlouhý most železobetonový
z roku 1942, ale vzhledem k napouštění Orlické přehrady, která by ho
zaplavila. Ze zahraničí přišla v 60. letech nabídka odkoupení mostu -
byla však na štěstí zamítnuta a bylo rozhodnuto most, který byl v roce
1959 prohlášen národní technickou památkou, postavit jinde. Celkem bylo
navrženo 13 lokalit případného znovuvybudování podolského mostu: například
u Zlaté Koruny nebo v Tismenickém údolí v Táboře, posléze však bylo
vybráno velmi zdařile údolí Lužnice nedaleko obce Stádlece, na silnici
do Dobřejovic, Čenkova a Želče. Stádlec leží necelé dva kilometry od
Opařan na státní silnici z Tábora do Písku. Most - přes jeho očividný
význam pro dějiny techniky - není snadné najít: serpentinami se sjíždí
do hluboce zaříznutého údolí Lužnice k místnímu mlýnu, proti němuž
býval kamenolom. Dopravu před postavením mostu obstarával brod a přívoz.
Most byl rozebrán a zase složen z 2 000 kvádrů a 1 100 ocelových částí
u Markova mlýna. Základní nosnou konstrukci mostu představují čtyři řetězy
uspořádané do dvou dvojic. V těchto dvojicích jsou řetězy nad
sebou ve svislé rozteči 430 mm. Řetězy jsou uloženy na dvou kamenných
pylonech - branách o rozměrech půdorysu 4 x 9 metrů. Výška pylonů nad
vozovkou je 10 metrů. Řetězy jsou uloženy v pylonech na kluzných ložiscích.
Konce řetězů jsou kotveny do čepů uložených v hácích osmi železných
kotevních desek - každá váží 2,3 tuny. Při rozebírání pylonů byly
jednotlivé kamenné bloky číslovány - každý jinou barvou a jinými číslicemi
- jeden pylon bíle číslicemi arabskými, druhý červeně číslicemi římskými.
Po deseti letech dočasného uskladnění se však některé číslice smyly,
některé železné části řetězů byly poškozeny nebo vůbec chyběly, což
podstatně ztížilo obnovu. Z celkové hmotnosti železných částí
102 tun muselo být 14 tun pořízeno nově, i některé kamenné kvádry
musely být dodány nově. O tom, jak ošidné muselo být rozebírání a
znovupostavení této památky svědčí okolnost, že se dokonce uvažovalo a
zkrácení mostu z původních 90 na pouhých 60 metrů! Most o
osmimetrové šířce byl dán znovu do provozu v roce 1974, hmotnost
projíždějících vozidel je omezena - stejně jako jejich míjení - na 2,5
tuny. V současné době je o konstrukci dobře postaráno - na spodní
straně mostovky jer instalována pojízdná inspekční lávka, která může
sloužit údržbě a drobnějším opravám. Most se dá skupinou výrazně
rozkmitat. Na řetězový most u Stádlece není bohužel nijak upozorňováno,
ani samotná technická památka není opatřena náležitou informační
tabulí, jak by právem zasluhovala a jak je to obvyklé v zahraničí.
Text: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, autor Dušan
Josef
Fotografie: Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, autor
Dušan Josef, hrady.blog.cz
Predajňa investičného zlata je v Bratislave na Dunajskej ulici 68.