2003 - b.k. - Tábor - Bechyně
průměr | 31 mm |
síla | 2.3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag, 100/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
provedení proof - limit 4600 ks | |
provedení b.k. - limit 14500 ks | |
objednávkový kód | KSCR80 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 31 mm |
síla | 2.3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag, 100/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
provedení proof - limit 4600 ks | |
provedení b.k. - limit 14500 ks | |
objednávkový kód | KSCR80 |
Rok 2003 - 100 let Místní dráhy Tábor - Bechyně
Do železniční historie Čech se Tábor nejvýrazněji zapsal Místní dráhou Tábor - Bechyně, první elektrickou dráhou v Rakousko-Uhersku. Její realizace je nerozlučně spjata se jménem významného odborníka, vynálezce a průmyslníka Františka Křižíka, který u ní nejen prosadil elektrický pohon, ale dodal i všechna elektrická zařízení, včetně elektrické výzbroje vozidel a elektrárny. Cesta k tomuto úspěchu však nebyla snadná. Předcházela mu řada nezdarů v předchozích letech, kdy se Křižík snažil opakovaně prosadit elektrický pohon u řady tehdy v Čechách projektovaných místních drah. Teprve poté, když se sněm Království českého v roce 1896 usnesl, že vyhoví přání družstva bechyňských občanů a převezme záruku za stavbu místní dráhy z Tábora do Bechyně, vycítil Křižík další velkou příležitost. I když byla dráha původně projektována pro parní provoz, podařilo se mu přesvědčit schvalující instituce o výhodách provozování místních drah elektrickými motorovými vozy. Nezanedbatelnou roli při prosazování elektrického pohonu sehrál i Křižíkův návrh, aby jím současně navrhovaná elektrárna sloužila ve dne k pohonu dráhy a v noci k osvětlení města.
Potřebnou koncesi obdrželo Družstvo bechyňské dráhy 19. dubna 1902 a ještě v témže měsíci bylo započato se stavbou trati. Křižíkově firmě byla následně vedle elektrárny a zařízení dráhy zadána i stavba elektrických vozů, ke, kterým postavila vozové skříně smíchovská vagónka Franze Ringhoffera. Stavba velmi rychle pokračovala, takže již 1. června 1903 mohl na trať vyjet motorový vůz k první zkušební jízdě. Slavnostní zahájení provozu za účasti předních zemských celebrit se následně uskutečnilo 21. června 1903.
Avantgardní Křižíkovo
působení při zavádění elektrické trakce mělo pro další rozvoj železnic
zásadní význam. I proto byl první elektrický vůz bechyňské dráhy zařazen
do sbírek Národního technického muzea v Praze a je dodnes udržován
v provozuschopném stavu.
Prameny:
ČNB sekce peněžní
a platebního styku
Text a obrázky připravil Dipl.- Ing. Dr. Karel Zeithammer, pracovník Národního
technického muzea v Praze
Predajňa investičného zlata je v Bratislave na Dunajskej ulici 68.