200 Kč Jan Perner b.k.
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 10 600 ks |
limit provedení b.k. | 5 500 ks |
emise | 5.9.2015 |
objednávkový kód | KSCR210 |
NA CESTE
08.09.2015
NA CESTE
08.09.2015
NA CESTE
05.09.2015
NA CESTE
08.09.2015
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 10 600 ks |
limit provedení b.k. | 5 500 ks |
emise | 5.9.2015 |
objednávkový kód | KSCR210 |
Jan Perner (7. 9. 1815 – 10. 9. 1845) – český projektant a stavitel železničních tratí. Hlavní inženýr při výstavbě parní dráhy mezi Olomoucí a Prahou.
Jan Perner pocházel ze starobylého rodu polabských mlynářů a ve mlýně v obci Bratčice u Čáslavi se také narodil (mlýn na místě dodnes stojí). Původně měl následovat tradici svých předků, Jana to ale táhlo k moderní technice, a tak po studiu na Týnské hlavní škole, k nelibosti rodičů, pokračoval na pražském technickém učilišti. Zajímavostí je, že zakladatelem a ředitelem školy byl František Josef Gerstner, pod jehož synem Františkem Antonínem Perner později pracoval na výstavbě železné dráhy v Rusku (1836, trať Petrohrad – Carské Selo). Ještě před odjezdem na východ spolu s dalšími mladými inženýry podnikl studijní cestu do Anglie a Belgie. Po předčasném odchodu z Ruska, kde se stejně jako další pracovníci neshodl s autoritářským Gerstnerem, nastoupil od 1. června 1837 na stavbu Severní dráhy císaře Ferdinanda.
Do léta 1839 se podílel na výstavbě úseku z Břeclavi do Brna. Poté se osvědčil při projekčních pracích části dráhy mezi Ostravou a Osvětimí.
Od roku 1840 pracoval Perner pod vedením konstruktéra mostů Aloise Negrelliho, který si mladého a talentovaného inženýra oblíbil. Možná také proto, že v předstihu dokázal odhadnout a vypočítat, která trasa budoucí železnice bude ve všech směrech nejvýhodnější.
V roce 1842 se Perner stal vrchním inženýrem státní dráhy a převzal vedení trasovacího oddílu. Na trase mezi Vídní a Prahou prosazoval variantu dráhy, která povede přes Olomouc a dále Polabím. Jeho projekt v konkurenci dalších šesti zvítězil a stavba, do níž se následně zapojily tisíce dělníků, mohla začít. Když 20. srpna 1846 v 6:20 ráno vyrazil z Olomouckého nádraží vlak tažený lokomotivou s názvem Čechy a řízený Janem Pernerem, byla to událost celonárodního významu.
Sám Perner byl považován za velkého vlastence a zajímal se o české divadlo i literaturu a byl činným v Jednotě ku povzbuzení průmyslu v Čechách.
Jan Perner zemřel na následky zranění, které si způsobil 9. září právě při cestě vlakem. Po výjezdu z choceňského tunelu sestoupil na schůdky vagonu, zřejmě aby si prohlédnul portál tunelu a vzápětí byl zasažen sloupem u nádražních vjezdových vrat. Zranění podlehl druhý den.
Jméno Jana Pernera dnes nese Dopravní fakulta univerzity v Pardubicích a připomíná ho také jeden z expresů Český drah, který byl po něm pojmenován.