200 Kč Bedřich Hrozný rozluštil chetitštinu
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 10 600 ks |
limit provedení b.k. | 5 500 ks |
emise | 3.6.2015 |
objednávkový kód | KSCR207 |
NA CESTE
06.06.2015
NA CESTE
06.06.2015
NA CESTE
03.06.2015
NA CESTE
06.06.2015
průměr | 31 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 925/1000 Ag 75/1000 Cu |
hrana proof | hladká, s vlysem 'ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,925 * 13 g *' |
hrana b.k. | vroubkovaná |
limitní náklad | 50.000 ks |
limit provedení proof | 10 600 ks |
limit provedení b.k. | 5 500 ks |
emise | 3.6.2015 |
objednávkový kód | KSCR207 |
Bedřich Hrozný (6. 5. 1879 – 12. 12. 1952) – český jazykovědec a orientalista, který rozluštil jazyk Chetitů.
Bedřich Hrozný se narodil v Lysé nad Labem v rodině evangelického faráře Václava Hrozného. Po ukončení kolínského gymnázia nastoupil roku 1897 na univerzitu ve Vídni, kde studoval orientalistiku. Po absolutoriu v roce 1901 získal jednoroční stipendijní pobyt v Berlíně. V té době publikoval první vědecký text nazvaný Peníze Babylóňanů.
V roce 1902 se Bedřich Hrozný stal zaměstnancem vídeňské univerzity. Po návratu z první vědecké výpravy do Palestiny, kde se podílel na překladech klínopisných textů, byl jmenován univerzitním docentem pro řeči semitské.
Pozornost světové odborné i laické veřejnosti na sebe Hrozný zaměřil ve válečném roce 1915, kdy zveřejnil první přeložená slova a věty klínového písma dosud neznámého jazyka. Český vědec dokázal, že se jedná o písmo Chetitů a že patří do rodiny jazyků indoevropských.
Do rodné země se vrátil s koncem první světové války v roce 1918 a zanedlouho byl jmenován profesorem Karlovy univerzity v Praze, kde založil katedru orientalistiky zabývající se zkoumáním klínopisu.
V roce 1924 vedl první českou expedici do Sýrie. Byla úspěšná: její členové objevili pozůstatky řeckých staveb, starobylou keramiku a terakotové sošky. O rok později přišla další výprava, tentokrát do turecké Anatolie. Při vykopávkách na pahorku Kültepe expedice našla archiv asyrských kupců zaznamenaný na klínopisných tabulkách a v okolí pak pozůstatky chetitského města Kaneš (asi 15 km od Kayseri).
Koncem dvacátých let stál Hrozný u zrodu Orientálního ústavu a časopisu Archiv orientální, jenž ústav vydává dodnes. V té době už byl považován za vědeckou autoritu a přednášel na mnoha zahraničních univerzitách.
V roce 1939 se stal rektorem Karlovy univerzity, po uzavření vysokých škol nacisty se věnoval přednáškám a přípravě knihy Nejstarší dějiny Přední Asie, Kréty a Indie. V roce 1947 obdržel Bedřich Hrozný Státní cenu a o pět let později byl jmenován členem Československé akademie věd. Skonal 12. prosince 1952. Jeho ostatky byly nejprve uloženy na evangelickém hřbitově v Lysé nad Labem, později přeneseny na obecní hřbitov. Původní náhrobní obelisk se nachází v areálu tamního evangelického sboru. Bedřich Hrozný je považován za zakladatele vědního oboru chetitologie.
Fotografie použité so zvolením Zlatemince.cz.