1997 - b.k. - Emauzy
průměr | 31 mm |
síla | 2,3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag 100/1000 Cu |
proof - hrana | hladká, b.k. - hrana vroubkovaná |
provedení proof - limit 3000 ks | |
provedení b.k. - limit 22500 ks | |
objednávkový kód | KSCR104 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 31 mm |
síla | 2,3 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 900/1000 Ag 100/1000 Cu |
proof - hrana | hladká, b.k. - hrana vroubkovaná |
provedení proof - limit 3000 ks | |
provedení b.k. - limit 22500 ks | |
objednávkový kód | KSCR104 |
650. výročí založení kláštera na Slovanech –
Emauzy
Klášter chorvatských benediktinů byl založen Karlem IV.
dne 21. listopadu 1347. Zakládací listina byla vydána
v Norimberku. Skutečnost, že klášter byl určen pro
slovanské mnichy a měl se stát zřejmě příčinou názvu na
Slovanech. Jiná verze praví, že klášter byl ve
středověku nazýván klášterem sv. Jeronýma Slovanského,
podle sv. Jeronýma ze Stridonu. Stridom se nalézá na
Dalmícii, sv. Jeroným byl proto považován za Slovana.
Název „Emauzy“ se objevuje mnohem později, podle
některých pramenů až v 17. století. Původ názvu „Emauzy“
je připisován tomu, že v den vysvědčení chrámového
kostela, v pondělí velikonoční dne 29. března 1372, bylo
předčítáno evangelium o zjevení se Krista učedníkům v Emauzích.
Založení kláštera, který se měl
stát mostem spojujícím západní a východní církev, bylo
významnou politickou, církevní i společenskou událostí.
Na slavnostní vysvěcení se proto sjely významné duchovní
i světské celebrity z celé Evropy.
Osudy kláštera v následujících staletích byly
poněkud netypické. V době husitské se např. stal jediným
utrakvistických klášterem v Čechách. Mniši vyznáním
podobojí v klášteře působili až do roku 1589. Později
byl klášter opět rekatolizován a byli v něm usazeni
benediktini ze Španělska a později z Německa. V roce
1918 byl klášter počeštěn. Při bombardování dne 14.
února 1945 byl kostel z větší části zničen a klášter
vyhořel. Po roce 1955 byl upraven do dnešního stavu
včetně moderně koncipovaných železobetonových věží
kostela. Při bombardování a následujícím požáru byla
zčásti zničena také největší pýcha kláštera, cyklus
nástěnných maleb na vnějších obvodových zdech ambitu. Na
jeho tvorbě se ve druhé polovině čtrnáctého století
podle historiků podíleli nejméně tři významní gotičtí
malíři. Předpokládá se též spojení s malíři působícími
na výzdobě Karlštejna. Emauzský cyklus představuje
nejrozsáhlejší a umělecky nejhodnotnější soubor
gotických nástěnných maleb na sever od Alp.
Motivy z nástěnných maleb byly
použity na většině z 34 návrhů předložených v soutěži,
která byla vyhodnocena dne 6. listopadu 1996. Stejně
často se však jako motiv vyskytovala architektura
kláštera, zejména jeho rekonstruované věže. V anonymním
hodnocení byl jako nejlepší vybrán návrh Jiřího Harcuby,
který spojoval oba motivy. Ústředním motivem rubové
strany byla jedna ze scén na nástěnných malbách. Na
lícní straně komise ocenila snahu řešit zcela netradiční
kompozici stylizovaného státního znaku s novodobými
věžemi kostela.
Druhou cenu
obdržel návrh Michala Vitanovského, na němž komise
rovněž ocenila snahu netradičně vkomponovat státní znak
do gotického čtyřlistu. Na rubové straně považovala
komise za nedostatek nepříznačnou siluetu kláštera a
nepřesvědčivou podobu poločesaného kamene. Návrh
Františka Skrbka, na kterém komise ocenila jeho
technickou perfektnost, obdržel třetí cenu. Komise se
však u tohoto návrhu konstatovala určitou míru
konvenčnosti.
Jiří Harcuba si za
ústřední motiv rubové strany vybral jednoho z andělů
z nástěnných maleb. Bankovní rada akceptovala řešení
lícní strany Harcubova návrhu, požádala však autora, aby
na rubovou stranu vybral příznivější motiv z emauzského
cyklu. Po poradách s odborníky na umění doby Karla IV. a
s představiteli kláštera si J. Harcuba vybral fresku
Zvěstování Panny Marie z křížové chodby kláštera.
Výsledkem je opět velmi kvalitní mince, která byla
vydána do oběhu 19. 11. 1997.
Predajňa investičného zlata je v Bratislave na Dunajskej ulici 68.