Španělsko Kolonie, kolonie a zase kolonie… (5)
Španělsko leží na Pyrenejském poloostrově a pro svou výbornou námořní polohu mělo možnost expandovat se svými koráby jak do středomoří, k africkým břehům, tak i mnohem dále směrem na západ přes otevřený oceán.
Kuba
Kuba byla objevena janovským rodákem Kryštofem Kolumbem dne 27. 10. 1492, kdy se na pokyn španělského dvora vydal hledat novou cestu do Asie pro exotické koření v Evropě tolik ceněné. Po vylodění dostala dnešní Kuba jméno Juana, podle jména syna španělského královského páru. Zde se také mořeplavci poprvé měli možnost seznámit s kouřením tabáku, který doposud neznali. Tato první výprava skončila nezdarem pro novou cestu do Asie, a proto byla vypravena v roce 1494 výprava druhá, za které se již pobřeží Kuby zkoumalo spolu s okolními ostrovy. Kolumbus přesvědčen, že našel pobřeží Asie obrátil koráb na cestu zpět do Španělska. Během pár let Španělé začali s kolonizací nejen Kuby, ale také Espaňoly (dnešní Jamajky).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
POSLEDNÍ ZMĚNA NA HABSBURSKÉM TRŮNU Sté výročí (1916-2016)
Před sto lety, v roce 1916, se ujal vlády poslední rakouský císař z rodu habsbursko-lotrinského – arcivévoda rakouský Karel,1 jako rakouský císař toho jména první, jako uherský král v posloupnosti habsburských panovníků čtvrtý.
Jeho manželkou byla Zita Bourbonsko-Parmská,2 dcera sesazeného parmského vévody Roberta I. a portugalské infantky Marie Anny Portugalské.
Polovina druhého desetiletí 20. století přinesla události, které nesmazatelně ovlivnily nejen osudy habsburské monarchie tedy Rakouska-Uherska, ale které zasáhly téměř celý svět a mj. vyústily v jeden z nejhorších konfliktů v dějinách lidstva – v první světovou válku.3 První událostí, kterou je nutné zmínit, je atentát na arcivévodu rakouského Františka Ferdinanda d’Este,4 následníka rakousko-uherského trůnu a synovce císaře a krále Františka Josefa I. Atentát připravila skupina srbských nacionalistů z organizace zvané Černá ruka. Dne 28. června 1914 během vojenské přehlídky v Sarajevu (hlavní město Bosny a Hercegoviny) byla kolona vozů s arcivévodou napadena skupinou šesti atentátníků, ale bombový útok se nezdařil. Když už se zdálo, že atentát skončil a nebyl úspěšný, zaútočil na jiném místě na vůz následníka trůnu Gavrilo Princip, který byl členem hnutí Mladá Bosna.5 Františka Ferdinanda d’Este a jeho manželku Žofii zavraždil sedmi výstřely z pistole.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU