Raritní stříbrné ražby.

Jinotaje Co je skryto na mincích a bankovkách
Platidla jakožto prostředek směny na sobě už od nepaměti nesou nespočetná množství symbolů, jejichž účelem je podat informaci o jakosti, hodnotě, ale také o zemi původu a emitentovi dané mince či bankovky.

A protože člověk je tvor zvídavý, stala se i platidla předmětem družné zábavy a z hledání jinotajů předmět lidového obveselení či ventilu v politicky vypjatých dobách.

Kanadský dolar
Jeden z nejproslulejších jinotajů nalezneme na emisi papírových platidel označovaných mezi sběrateli jako Devil‘s Face Hairdo Issue.1 Jedná se o bankovky sedmi nominálních hodnot po 1, 5, 10, 20, 50, 100 a 1000 kanadských dolarů (pick# 66–73), vydaných roku 1954 k prvnímu výročí nástupu Alžběty II. na trůn. Krátce po jejich uvedení do oběhu se však staly předmětem nevýdaného rozruchu, neboť při pohledu na účes britské panovnice nalezneme v jejích kadeřích obrys mužské tváře silně připomínající Satana. Nechtěné faux pas se záhy rozšířilo nejen mezi obyvateli Kanady, ale bylo často citováno i v zahraničních médiích. Centrální banka Bank of Canada posléze po uvedení nového vzoru bankovek byla nucena přistoupit k modifikaci portrétu a již následující rok vydala novou emisi bankovek ročníku 1954, tzv. Modified Hair style Issue (pick# 74–83).

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.

JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.

Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.

Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

www.Slovenske-mince.sk - Investičné zlato za najnižšiu cenu na Slovensku. Zlaté mince. Švajčiarske zlaté zliatky. Strieborné mince. Švajčiarske strieborné zliatky. Limitované razby a medaily Pražskej mincovne, Českej mincovne a Mincovne Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numizmatika. Akékoľvek použitie obsahu vrátane prevzatia, šírenia či ďalšieho sprístupňovania textov a fotografií je bez písomného súhlasu zakázané. Fotografie sú chránené autorským zákonom.

REŠPEKTUJEME VAŠE SÚKROMIE.

Tieto stránky upravujeme pre vaše individuálne požiadavky pomocou cookies. Sú bezpečné, bezplatné a umožňujú nám 'ladiť' tieto stránky a ponúkať v zľave tovar podľa vašich osobných preferencií. Na ich použitie je vyžadovaný váš súhlas. Viac podrobností sa dozviete na stránke cookies ...