Ze světa kovových známek (26)
České chmelové známky I
Chmelové známky jsou svým počtem nejobsáhlejší skupinou českých peněžních (hodnotových) známek svým výskytem koncentrovanou na poměrně malé teritorium Žatecka, Lounska a Rakovnicka a v menší míře na regiony Úštěcka, Litoměřicka, Roudnicka a Mělnicka.
Chmelové známky, jež patří do kategorie pracovních či mzdových známek, měly dvě hlavní funkce, jako stvrzenky potvrzovaly množství odvedené práce a coby poukázky nárok na finanční odměnu. V ojedinělých případech se jimi dalo platit tam, kde byla známa jejich hodnota, kupříkladu v hostinci, který patřil zaměstnavateli. Cena za načesaný věrtel byla domluvena mezi chmelaři a česáči pro každou sklizeň a v meziválečném období se pohybovala kolem tří korun. Za práci nad normu a o nedělích byly příplatky. Z hlediska způsobu v ýroby lze chmelové známky rozdělit na takzvané kovářské, zhotovené z ústřižků plechu místní kovárnou či podomácku (obr. 1), a známky ražené jako mince v odborných závodech - ražebnách. Zde se zaměříme na druhý ty p, známky ražené strojně. Většina českých odborně ražených chmelov ých známek je z ikonograf ického hlediska poněkud uniformní. Na lícní straně je uvedená zpravidla celá adresa v ydavatele, na rubu hodnota 1/42 , 1 věrtel nebo Viertel či písemný údaj, že jde o chmelovou známku (Známka na chmel, Chmelní známka, Hopfenmarke apod).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.
5000 Kč 2014 Železobetonový most v Karviné-Darkově na zlaté minci ČNB
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v Karviné-Darkově.
Česká národní banka vydala zlatou minci s motivem železobetonového mostu v KarvinéDarkově. Nominální hodnota mince je 5000 Kč. V rámci desetidílného cyklu „Mosty“, kterým ČNB v letech 2011–2015 připomíná technicky, architektonicky nebo historicky zajímavé mostní stavby na českém území, je tato mince osmou v pořadí. V prodeji je od 14. října 2014.
Most v Karviné-Darkově patří k významným technickým památkám. Jeho autor, vídeňský stavitel Ing. Rabe, použil při stavbě jedinečné řešení tzv. odlehčeného železobetonového obloukového Vierendeelova nosníku v horním oblouku, navíc s prostorově působivým příčným ztužením v podobě trojice dominantních vodorovných prutů se střední příčkou. „Technické provedení mostu v Karviné-Darkově je zcela unikátní, což je patrné na první pohled. Jsem rád, že tato stavba zůstala zachována a ke zvažovanému stržení po povodních v roce 1997 nakonec nedošlo,“ uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
