Operace Anthropoid Pocta československým parašutistům
Cyklus Pražské mincovny věnovaný významným událostem a osobnostem české vojenské
tradice pokračuje titulem Operace Anthropoid. Autorem sádrové předlohy medaile pro
zlatou i stříbrnou ražbu je Michal Vitanovský.
Sedmadvacátý květen roku 1942 patří k nejv ýznamnějším datům československého protifašistického odboje. Parašutisté vyslaní z Anglie toho dne atakovali vůz se zastupujícím říšským protektorem Reinhardem Heydrichem, jenž následkům zranění o několik dnů později podlehl. Atentát, který vykonali Josef Gabčík a Jan Kubiš, vzbudil ve světě značný ohlas a britská vláda po něm anulovala nechvalně známou Mnichovskou dohodu. Výsledek
operace s kr ycím jménem Anthropoid však přinesl také krutou odvetu ze strany okupační moci. Symbolem nacistického řádění se stala obec Lidice, kterou nacisté srovnali se zemí, muže popravili a ženy a děti poslali do koncentračních táborů. Do vlasti se jich po válce vrátila jen hrstka.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2013
Ze světa kovových známek (16) Materiály účelových známek (1)
Jedním z problémů, které doprovází systematické studium účelových známek,
je v některých případech přesné určení kovů či slitin užitých k jejich výrobě.
Jednalo až na nepatrné výjimky o ražby z obecných kovů, jejichž chemické složení, na rozdíl od soudobých mincí, nebylo většinou zaznamenáno. Stanovit kov jednoduše rentgenofluorescenční analýzou (RFA) je pro současnou malou dostupnost a nákladnost této metody pro šetření tisíců ve sbírkách rozptýlených účelových známek zatím nemyslitelné.
Kov všech starších známek s majoritním podílem mědi byl v literatuře 19. století označen za měď nebo zkratkou Æ latinského slova aes s neurčitým významem kov, měď, bronz (spěž). Nemáme tak nikdy jistotu, jde-li o měděné nebo bronzové ražby či dokonce mosaz. K podobnému dilematu dochází u známek z cínu, olova a jejich slitin a u známek z bílého kovu připomínajícího stříbro. Ničím nepodložené často nesprávné odhady sběratelů a sestavovatelů aukčních katalogů vnášejí do problematiky materiálů účelových známek pouze chaos, protože rozdílné údaje o kovech známek vzbuzují mylné domněnky o více materiálových modifikacích, i když jde zpravidla o jednu ražbu. U známek ražených ve 20. století je situace již jasnější. Nabídkové katalogy ražebny Karnet a Kyselý zmiňují k ražbě známek užívané kovy, žižkovská firma razila z mědi, mosazi, poniklovaného zinku a hliníku. Uveďme, jaké kovy a slitiny se používaly při výrobě našich účelových známek.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU