Ze světa kovových známek (21) Známky s letopočtem
Pomineme-li psí známky, které se každoročně měnily a měly proto vyražený rok platnosti, lze konstatovat, že od XIX. století jsou české účelové známky většinou nedatované.
Když je letopočet vzácně uveden, nemusí být rokem ražby, jak je tomu u mincí, ale je připomínkou významného milníku v historii vydavatele ražby. Měl zejména u podniků poukazovat na letitou tradici a byl tak reklamním prostředkem a nástrojem v konkurenčním boji. Uveďme zde několik příkladů datovaných známek, které splňují výše uvedené charakteristiky nebo jsou něčím pozoruhodné.
Letopočty na ražbách konzumních spolků a spotřebních družstev jsou zpravidla spojené s rokem založení organizace. Nejinak tomu je u známek organizací a firem. Ročník 1904 na známkách Dělnického konzumního spolku v Kostelci, německy Weisskircher Arbeiter Consum Verein (W. A. C. V.), připomíná rok ustavení této podpůrné organizace (obr. 1). Rok založení měšťanského střeleckého sboru Jablonce nad Nisou připomíná mosazná známka na pivo s vročením 1760, uveřejněná v M+B 3/2011 str. 16. Letopočet 1828 nad literami VW na firemní známce Vítkovických železáren (obr. 2) je rokem založení podniku. Známka, jejíž účel ani způsob užití nejsou známé, se provedením hlásí do první poloviny XX. století. Lze se proto domnívat, že letopočet se mohl začínat uvádět v době stého výročí podniku a stal se později součástí firemního loga.
Datované peněžní známky Novokdyňské přádelny akc. spol. (obr. 3–4) jsou známé ve třech hodnotách1. Zatímco nejnižší nominál 5 má letopočet 1928, druhé dva vročení 1923. Nechce se věřit, že by výrobu hodnoty 5 dělilo od zbývajících pět let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
OTAZNÍKY KOLEM RAŽBY GREŠLÍ
Leopolda I. v roce 1698
Slezské grešle císaře Leopolda I. (1657–1705) patří k nejběžnějším drobným vládním mincím druhé poloviny 17. století, a to jak z pohledu výskytu v numismatických sbírkách, tak z pohledu zastoupení v nálezech domácí drobné mince. Během Leopoldovy dlouhé vlády se slezské grešle razily po dobu téměř čtyřiceti let v různě objemných emisích. Na jejich produkci se podílely tři mincovny: Opolí (1668–1674, 1679–1684, 1686–1698, 1703–1704), Břeh (1693–1697, 1702) a Vratislav (1705). Bohužel dodnes není k dispozici nejen jejich typologické zpracování, ale chybí i komplexní pohled na tyto bezpochyby zajímavé ražby.
Existuje totiž jen několik starších dílčích prací, které obsahují alespoň částečný popis či vyobrazení typů a variant slezských grešlí. K nejstarším pokusům o soupis ročníků, typů a variant slezských grešlí patří pojednání bratrů J. a A. Erbsteinů „Die Schlesischen Dreier mit dem doppelten Adler“ uveřejněné v Drážďanech roku 1879 v časopisu Zeitschrift für Museologie und Antiquitätenkunde sowie für verwandte Wissenschaften. Dále je třeba zmínit například práce autorů: Čermák–Skrbek 1891–1913, Saurma– Jeltsch 1883, Teisinger 1936, Herinek 1974, Šůla 1976, Nechanický 1991, Halačka 2011.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
