Haiti (2) Historie měnového vývoje
Měnou republiky z ostrova v Karibském moři jsme se zabývali už v minulém čísle.
Protože problematika jejích bankovek je poněkud obsáhlejší, přinášíme dokončení na tomto místě.
V souvislosti s touto bankovkou se nám korespondencí s BRH podařilo zjistit, že tatáž bankovka byla vydána v roce 1982 (podle BRH jako #S5P2) , avšak bez seriového čísla a také bez signatur. Do oběhu pochopitelně zařazena nebyla a proto není uvedena ani ve SCWPM. Základní změny doznala bankovka 10 a 25 gourdes. Původní bankovka z roku 1979 (Pick#242) byla nahrazena motivačně novou bankovkou v roce 1988 (Pick#247) a dále v letech 1991–1999(Pick#256a–c) & 2000–2006 (Pick#265a–c).
Podobných proměn v průběhu let proběhla celá řada u většího počtu nominálů. Porovnáme-li kupříkladu bankovku Pick#207a (1919) zjistíme, že bankovka o stejné nominální hodnotě (500 gurdes) z roku 2000 a dále do roku 2003 vypadá zcela odlišně (Pick#270) . Ta je vybavena ascendentním seriovým číslem, vlevo na A v barvě černé, vpravo v barvě červené. Seriové číslo je UV pozitivní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Gabriel Bethlen... a kremnická mincovňa
Na sklonku leta 1619 sa na strane protestantského tábora zapojil do udalostí Tridsaťročnej vojny (1618–1648) sedmohradské knieža Gabriel Bethlen.
Svoje úsilie sústredil na ovládnutie územia dnešného Slovenska, kde chcel dobyť Bratislavu a významné banské mestá ako Kremnicu, Banskú Štiavnicu, či Banskú Bystricu. Vo svojich plánoch počítal aj s dobytím Viedne, ktorá bola hlavným mestom jeho úhlavného nepriateľa Ferdinanda II. (1619–1637).
Bethlen sa prvýkrát priblížil k banským mestám už v septembri 1619. Tie sa mu z obavy pred plienením, či zlým zaobchádzaním, rýchlo podriadili. Bethlena zaujímali obzvlášť banské mestá, pretože si uvedomoval ich obrovský význam. Nachádzali sa tu významné ložiská
zlata, striebra a medi. Preto sa v októbri 1619 na stretnutí s predstaviteľmi banských miest v Kláštore pod Znievom Bethlen intenzívne zaujímal o výnosy z baní. Z banských miest
zohrávala zvláštnu úlohu Kremnica, ktorá patrila medzi najväčších producentov mincí v Uhorsku. Tú sa snažil Bethlen využiť čo najviac, aby mal potrebné prostriedky na financovanie nákladnej vojny proti Habsburgovcom. Aj keď v Kremnici po jej ovládnutí v roku 1619 nerazil žiadne mince, v tomto čase mu mesto vyplatilo 500 dukátov. Kremnickým podkomorským grófom bol v uvedenom roku Ján Lienpacher, ktorý zastával úrad od 12. decembra 1618. Napriek tomu, že bol spočiatku cisárskym úradníkom, patril medzi obľúbených ľudí Gabriela Bethlena. Za svoje verné služby dostal dokonca od neho dva domy. Lienpacher patrí medzi veľmi zaujímavé postavy uhorských a českých dejín. Do šľachtického stavu vstúpil 2. júna 1607, kedy mu v Prahe udelil erbovú listinu cisár a kráľ Rudolf II.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
SLOVENSKÉ-MINCE.SK
