Repliky mincí.

Repliky mincí

REPLIKY MINCÍ
( 50 produktů v prodeji. )

Slavné mince našich zemí v moderním zpracování. Zlatá a stříbrná replika pražského groše Ladislava pohrobka a Biatec - zlatá a stříbrná replika hexadrachmy bratislavského typu ražena Pražskou mincovnou a.s. Rozšiřte svou sbírku o tuto exkluzivní ražbu z drahých kovů. K dostání na zlate-mince.cz.

Jak se dělá mincovna (21)
Jak jsem potkal naše prezidenty

Už je to hodně dávno, co moji prarodiče vzpomínali, jaké to bylo za císaře pána a kdy začala ta Velká válka. V loňském roce už to bylo 100 let. Můj otec, narozený v roce 1915 zažil tuto těžkou dobu jako novorozenec a svůj život sdílel pod vedením našich prezidentů. Doba Klause a Zemana už ho minula. Názory na jednotlivé prezidenty měl pevně vyhraněné, a tak se nelze divit, že je snadno přenesl i na mě. Masaryk a Beneš se v naší rodině těšili velké vážnosti. Socialističtí prezidenti, vyjma Ludvíka Svobody, byli bráni jako komunističtí pohlaváři, kteří se ke svému úřadu dostali díky vedoucí úloze strany, a tomu odpovídalo jejich prezidentování. Naopak Václavu Havlovi věnoval vždy svoji přízeň.

Otec celý život pracoval jako rolník, nikdy neměl šanci, aby se s některým prezidentem osobně setkal. Snad po tom ani netoužil. Mně osud připravil zcela jiné úkoly. Potkávat se s prezidenty nepatřilo přímo do mé pracovní náplně, ale s jejich úředníky jsem měl co do činění. Za prezidentování Václavů Havla a Klause, se stali obchodními partnery České mincovny. Prvotní styky s hradními zaměstnanci mi zprostředkoval kamarád Jaroslav Šafařík, kterého jsem znal jako funkcionáře Československé strany socialistické v Jablonci nad Nisou.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2015.

Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.

Spojeneckým bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.

Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely realitu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU