Haiti Historie měnového vývoje
Haiti (Republika Haiti, francouzsky République d Haiti) je ostrovní stát v souostroví Velké Antily.
Východně sousedí s Dominikánskou republikou a v jeho současnosti se bohatě odráží jeho historie; vliv španělské a později francouzské kolonizace. Nezávislost Haiti získalo v roce 1804.
Na území Haiti je poměrně stabilní měnový vývoj a není možné zaznamenat významné výkyvy v označení měnové jednotky. Tou je již od roku 1851 haitský gourde (podle ISO 4217 HTG), dělící se na 100 centimes. Již samotné označení měny navozuje souvislost s některými dalšími státy, kde se můžeme setkat s poměrně netradičním označením platné měny (vzpomeňme kupříkladu mauritánskou ouguiyu).
Emitentů na území Haiti je možné po roce 1851 vystopovat poměrně velké množství. Jenom pro připomenutí uvádíme, že do roku 1857 se na území Haiti používala souběžně francouzská (Commercial Banks; PS012–PS246; 1798–1803 & Kingdom & First Republic; A1–A121; 1701–1798) i španělská (Local Banks; S151–S343; 1835–1857) měna.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
NEZNÁMÝ TYP SLEZSKÉ GREŠLE Leopolda I. ročníku 1669 z opolské mincovny
Grešle (z něm. Gröschel = grošíček) byla původně stříbrná mince o průměru 1516 mm, hmotnosti přibližně 0,5-0,7 g s velmi nízkým obsahem drahého kovu.
Na aversu je vyobrazen císařský dvojhlavý orel s rakousko-burgundským štítkem na prsou.1 Na reversu dominuje vyobrazení říšského jablka, v jehož spodní polovině je pod obroučkou označení hodnoty mince.
Číslice 3 informuje o tom, že hodnota grešle se rovnala ¾ krejcaru. Kříž na vrcholu jablka rozděluje letopočet a dvě dvojčíslí. Podle některých autorů se grešlím hovorově či hanlivě říkalo trojník. Již v průběhu první poloviny 16. století se v některých německých zemích a městech razily drobné mince nazývané „Dreier (= trojník)“. Jako grešle byly od roku 1559 označovány drobné německé mince, kterých se počítalo 84 na tolar. Postupně tato drobná německá mince pronikala do Polska a Slezska, kde se stala oblíbeným platidlem. V zemích Koruny české se mince nazývané grešle začaly razit za vlády Ferdinanda II. na přelomu let 1623/1624 a měly nahradit znehodnocené drobné mince kiprové měny. První ražby nesly letopočet 1624 a jejich ražba probíhala výhradně ve slezských mincovnách. V lidovém podání byly trojníky německy mluvícími obyvateli označovány jako „Fledermäuse“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2017.
