Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.
Spojeneckým
bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové
závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný
zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy
divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech
stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.
Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely
realitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
JERUZALÉM ZE ZLATA
Budova Nejvyššího soudu
O řadě izraelských zlatých investičních mincí vydaných Izraelskou bankou (Bank Jisrael) jsem psal v číslech 6/2014 a 4/2015 tohoto časopisu. Řada se postupně doplňuje o nové mince s architektonickými památkami a skvosty Jeruzaléma. V loňském roce tuto řadu doplnila zlatá uncová mince v hodnotě 20 NIS, na jejímž reversu je vyobrazena budova Nejvyššího soudu.
Roku 1986 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na návrh budovy Nejvyššího soudu v Jeruzalémě. Soutěže se zúčastnilo mnoho významných architektů, mezi nimiž byli například americký Richard Meier nebo mexický architekt Ricardo Lagorreta. Soutěž nakonec vyhráli dva izraelští architekti Ram Karmi a jeho sestra Ada Karmi-Melamed. Po několikaleté výstavbě byla roku 1992 budova Nejvyššího soudu dokončena a slavnostně otevřena.
Dvacetišekelová mince má shodné parametry s předchozími mincemi této řady: Průměr 32 mm, hmotnost 31,1 g, ryzost 999/1000 Au a počet vydaných mincí 3600 kusů. Jako u předchozích mincí této řady je jednotný avers. V jeho horní části je státní znak Izraele. Pod ním je vyobrazení lva, který je symbolem Judska a izraelského kmene Juda. Reliéf lva je převzat z pečetítka pocházejícího z 8. století př. n.l. a nalezeného během vykopávek na Tel Megido.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
