KOMORY 10 000 FRANKŮ Rozbor bankovek Pick#14 a Pick#19 [1-2]
Komory, oficiálně Komorský svaz (francouzsky Union des Comores, arabsky ), رمقلا داحتا do roku 2002 Islámská federativní republika Komory.
Komory jsou ostrovní federativní republika v Indickém oceánu, ležící na severním konci Mosambického průlivu mezi Mosambikem a Madagaskarem nedaleko pobřeží východní Afriky. Patří mezi několik ostrovních států Afriky.
Komorský frank (arabsky يرمق كنرف, francouzsky franc comorien) je měnovou jednotkou uvedeného ostrovního státu Komory. Název frank má komorská měna společný s měnami několika dalších afrických států, které bývaly francouzskými nebo belgickými koloniemi (Džibutsko,Kongo nebo Guinea). ISO 4217 kód franku je KMF (=také někdy CMF). Poměrně zažitou zkratkou nebo symbolem pro frank je také Fr. Jedna setina franku se nazývá centime, v oběhu se však žádné mince v centimových hodnotách nevyskytují. Z hlediska historie se komorský frank zařazuje k celé plejádě měnových jednotek afrických států, u kterých se moderní notafilie datuje buď od ukončení kolonizace nebo vyvázání se ze závislosti na některém, většinou evropském státu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.
Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
